Další díl Drbny historičky se věnuje Piaristické ulici, která byla centrem dění. Dokonce v ní byla otevřena první kavárna, ve které se uzavíraly velké obchody. A víte, jak se ocitly na Piaristickém náměstí tradiční trhy? I o tom se v novém díle seriálu zmiňuje historik Jan Schinko.
Technický zakladatel města rytíř Hirzo vyměřil z každého rohu čtvercového náměstí dvě ulice v pravém úhlu. Ze severozápadního koutu vychází směrem na západ krátká Piaristická ulice. Nebyl problém vést ulici až k Vltavě (dnes slepé rameno), ale překážkou byl areál pro stavbu kláštera předaný řádu Dominikánů v březnu roku 1295.
Piaristická je krátká, ale ne zapadlá. Pořád se v ulici něco dělo.
Vlevo na konci v domě U Černé růže bývala pokladna koňky, naproti se nastupovalo. U Černé růže se vařilo pivo, v nové době pekly vyhlášené kremrole v cukrárně U Kláštera. U Černé růže byla zařízena jedna z prvních kaváren ve městě. Scházeli se tam obchodníci a při kávě uzavírali obchody. Podle pamětníků ústně, tehdy platilo slovo. Živý obchod likéry U Kamzíka. V ulici se konaly odjakživa houbové trhy včetně prodeje lesních plodů a zahradnických produktů.
V roce 1926 oznámila radnice, že od 12. srpna 1926 budou houbové trhy přemístěny na Piaristické náměstí. Reagovala tak na stížnosti obyvatel ulice, že je tam přeplněno, nejde projít a ještě nepořádek. Byla tím založena tradice trhů u kláštera, kde bylo více místa a starobylé prostředí (občas se tam filmovalo). O přestěhování trhů z Piaristické se mluvilo už za c. k. Radnice tehdy navrhovala přestěhovat je k hlavnímu kostelu nebo na Lobkovické náměstí.
Léta dělal problém obraz honu na jelena nad arkádami loubí domu č.4. V současné době diskuse o jelenovi (někteří považují jelena za kamzíka, poněvadž se dům dříve jmenoval U Kamzíka) poněkud utichla, ale jistě se znovu vynoří (diskuse). Již zesnulý okresní konzervátor a předseda Klubu přátel města Karel Kakuška se k malbě Štvanice na jelena ze své pozice vyjádřil v roce 1992:
„V Piaristické ulici je cenný dům č. 4, nápadný svou malbou na fasádě. Je třeba říci, že původní malba Štvanice na jelena byla jednou z nejcennějších maleb na fasádách českobudějovických vůbec. Tím horší a trestuhodnější byla nekvalifikovaná přemalba, kterou známe ze současné fasády domu. Původní malba byla tím zničena. Je to starý gotický dům, původně jednopatrový, přistavěný až později. Cenné první podlaží zdůrazňovalo vzácné, barevně pozoruhodné, tzv. kvádříčkování, čili ne to kvádříčkování, které tam můžeme vidět dnes. Cenný je dům svými dřevěnými stropy, které se dochovaly v 1. a 2. poschodí.“
Prokazatelně se před rokem 1886 jmenoval dům U Kamzíka. Je možné, že tehdy na malbě štvanice vypadal pronásledovaný jako kamzík. Toho roku 1886 převzal obchod likéry U Kamzíka od Ludmily Oswaldové Felix Ehrenhofer. Roku 1902 si obchod rozšířil o výčep piva. To vlastně byla jedna ze zapomenutých hospod U Kamzíka. Nabízel ovšem k tomu hojnou zásobu vín a likérů (kmínku, benediktinku, karpatský bylinný pro žaludek, sherry brandy, cognac aj.)
Čas od času se o malbě Štvanice na jelena odborně diskutuje, jak ji obnovovat, udržovat, vylepšit apod., přičemž čas a počasí pracují proti kvalitě malby. Mohl by to být atraktivní dům U Jelena nebo Na Štvanici. Může se však dále diskutovat je-li současný stav malby hoden domu, nebo dům U Jelena či Na Štvanici hoden takové malby.
