V Česku v posledních letech přibývá svateb. Loni do konce září jich bylo víc než za celý rok v letech 2010 až 2014. Za prvních devět loňských měsíců do manželství vstoupilo 47.800 párů. Zájem roste od roku 2013, kdy byl počet sňatků od konce první světové války vůbec nejnižší a kdy si své "ano" řeklo 43.500 dvojic.
"Hlavní hypotéza je, že současné manželství je mnohem víc vědomé. Je to rozhodnutí za sebe. Chci to já. Není to tak, že musíme. Je to o individuálním rozhodnutí a významu pro nás," uvedl Rataj.
Podle něj řada lidí hledá "alternativní způsoby", jak by mohli manželství uzavřít jinak, "ne na národním výboru jako před 40 roky". Ti, kteří se chtějí vzít, narušují často také zažité rituály. Mnohé dvojice si tak třeba dovolí nepozvat na svůj velký den nejen vzdálené, ale i blízké členy rodiny. Na obřadu mívají jen hosty, které tam chtějí.
Předloni uzavřelo sňatek téměř 52.600 dvojic. Muži se poprvé žení ve více než 32 letech, ženy se poprvé vdávají v téměř 30 letech. Loni v prvních třech čtvrtletích do manželství vstoupilo 47.800 párů, tedy o 1500 víc než za stejné období předchozího roku. Nejvíc svateb bylo v červnu, a to 10.600. Nejméně se naopak lidé brali v lednu, kdy oficiální svazek uzavřelo 800 párů.
"Tři čtvrtiny nevěst i ženichů uzavíraly manželství poprvé, u čtvrtiny novomanželů šlo o uzavření manželství vyššího pořadí. Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let," uvedl ČSÚ.
Podle jeho údajů připadalo v 70. letech na tisícovku obyvatel zhruba devět manželství, v 80. letech pak osm. Po listopadové revoluci sňatků ubývalo. Nejméně jich bylo v roce 2013, a to čtyři na tisíc obyvatel. Od té doby počet roste. Předloni se dostal na pět svateb na tisícovku obyvatel. Podle předběžných údajů se zdá, že by loňské číslo mohlo být o něco vyšší.
Statistici vývoj sledují od roku 1785. Nejnižší hodnota byla za první světové války v letech 1915 až 1917, kdy na tisíc lidí byly ani ne čtyři svatby. Svatební boom nastal vždy v poválečných letech a také za normalizace na začátku 70. let.
Podle psychologa a manželského poradce Petra Šmolky socialistické Československo bylo zemí s nejvyšší mírou sňatečnosti mezi evropskými státy a byl v něm "masivní tlak" na uzavírání manželství. Jen něco přes tři procenta žen se neprovdala a něco přes pět procent mužů se neoženilo, uvedl psycholog. Dodal, že někdejší Československo mělo pak i nízký podíl dětí, které přišly na svět mimo manželství. V polovině 70. let to v ČR byla zhruba čtyři procenta narozených, na konci 80. let pak osm procent. Nyní se už skoro polovina dětí rodí nevdaným matkám.
