pátek 15. listopadu 2019 Leopold

Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst. Jak s problémem bojují města?

Pojem šedá ekonomika se v médiích objevuje v posledních letech čím dál častěji. Co si ale pod tímto pojmem představit a jak s touhle temnou stránkou ekonomiky bojují česká města? Na to se zeptala redakce Drbny v malém průzkumu.

V první řadě by bylo dobré, objasnit si pojem šedá ekonomika. Ten se objevil poprvé po druhé světové válce, i když existence tohoto druhu ekonomiky je historicky doložena nejméně několik století. Intenzivní zájem odborníků o tento fenomén začal na počátku sedmdesátých let 20. století ve státech s tržní ekonomikou.

Do šedé ekonomiky se zahrnují jakékoliv ekonomické činnosti a vztahy, které porušují běžně užívané normy etické, společenské, morální a obchodní. Každého tak nejspíš napadne korupce, praní špinavých peněz, daňové úniky nebo častá práce na černo. Tyto činnosti jsou většinou na hranici zákona, a proto jsou jen velmi těžko postižitelné.

Šedá ekonomika pohledem měst

Problematika šedé ekonomiky je proto nejčastěji řešena na národní i mezinárodní úrovni. Leckdy ale města sama se stínovou ekonomikou bojují. „Šedá ekonomika, jako věčné téma, je z velké části záležitostí národní a mezinárodní úrovně. I přesto jsou však obce a města, jako územně správní celky, schopny problém z části ovlivnit,“ potvrdila redakci vedoucí tiskového odboru olomouckého magistrátu Radka Štědrá a dodala: „Jedním z nástrojů proti šedé ekonomice je například bezhotovostní placení. Město Olomouc tuto možnost nejen nabízí, ale nadále služby v této oblasti i rozšiřuje. Občané, popřípadě i právnické osoby, mohou bezhotovostní převod využít například u plateb za parkování formou SMS, mobilní aplikací nebo platební kartou. Forma platby platební kartou je umožněna také na všech pokladnách magistrátu města. Stejný způsob funguje i při placení jízdného v MHD a podobně.“

Češi pojem dobře znají

Jeden z posledních průzkumů společnosti Mastercard ukazuje, že většina zemí střední a východní Evropy nemá pro šedou ekonomiku pochopení. Obyvatelé jsou ochotní změnit své nákupní návyky, jakmile si uvědomí, že evidence transakcí přispívá k potírání nezákonného obchodu. Nutno dodat, že většina obyvatel České republiky pojem šedá ekonomika zná, číslo ale není nijak vysoké. O ekonomice na hranici zákona ví například 95 procent Srbů a 93 procent obyvatel Bulharska. V České republice má povědomí o šedé ekonomice jen necelých 60 procent obyvatel.

Češi také v průzkumu vypíchli tři řešení, která jsou podle nich nejúčinnější v potírání šedé ekonomiky. Více než dva ze tří dotazovaných odpověděli, že za řešení považují požadovat při každém nákupu účtenku. Následuje nakupování v místech, kde je elektronická pokladna a také platba kartou.

„Bezhotovostní placení patří k nejdůležitějším nástrojům na omezení šedé ekonomiky. Navíc je přínosné i v tom, že pomáhá ekonomice v jejím rozvoji a k vyšší finanční gramotnosti. U měst zase může vést k lepšímu řízení a vynakládání veřejných prostředků v konceptu smart cities,“ uvedl generální ředitel Mastercard pro Českou a Slovenskou republiku a Rakousko Miroslav Lukeš.

I přesto, že se s šedou ekonomikou setkala většina Čechů, daří se ji poměrně úspěšně potírat. Největší úrovně dosahuje v Bosně a Hercegovině (25,5 procenta hrubého domácího produktu) a Srbsku (20,7 procenta). V České republice činí 11,3 procenta HDP.

Šedá ekonomika podle většiny Čechů brzdí ekonomický růst, zhoršuje konkurenceschopnost a omezuje objem veřejných financí a tím možnost poskytování veřejných služeb pro občany ze strany státu. Občané mají velmi dobrý přehled o tom, kde se šedá ekonomika vyskytuje. S tím, že neplacení daní a nepřiznání příjmu se dá považovat za zločinnou aktivitu, souhlasí v průzkumu 75 procent dotazovaných.

Živnostenský úřad v akci

Jak redakce zjistila, většina českých měst bojuje s šedou ekonomikou skrze živnostenský úřad. „Obecní živnostenský úřad provádí pravidelné kontroly podnikatelských subjektů fyzických i právnických osob. Kontroly v současné době jsou ve většině případů bez závad, ale zjišťujeme i porušení Živnostenského zákona, kde jsou ukládány pokuty v blokovém nebo správním řízení. V několika případech bylo našimi pracovníky zjištěno a prokázáno neoprávněné podnikání,“ shrnula Jitka Welzlová, mluvčí budějického magistrátu.

A pokuty nejsou zrovna malé. To redakci potvrdil například jihlavský živnostenský úřad. „Živnostenským zákonem máme mimo jiné svěřenou kontrolní a dozorovou pravomoc a případný sankční postih za neoprávněné podnikání tj. výkonu živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění. V loňském roce uložil živnostenský úřad za neoprávněné podnikání pokuty v částce cca 300 tisíc korun, přičemž celkový objem uložených pokut za stejné období činil cca 530 tisíc korun,“ napsal v odpovědi na dotaz Drbny jihlavský živnostenský úřad.

Šedá ekonomika sice zúčastněným stranám na první pohled přináší pocit „efektivní“ transakce, která je třeba levnější než v oficiální ekonomice, ale pravou je, že způsobuje celou řadu problémů. „Třeba vymahatelnost práva v podobě zákonné záruky může být takovým příkladem. Největší problém však šedá ekonomika způsobuje těm, kteří se na ni nepodílejí. Skryté transakce znamenají neodvedené daně, které vytváří tlak na deficitní nerovnováhu veřejných rozpočtů. S ohledem na neochotu veřejného sektoru šetřit tak chybějící daně platí paradoxně ti poctivci, kteří na šedé ekonomice neparticipují,“ uzavřel Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Foto pixabay.com

Štítky šédá ekonomika, ekonimika, Mastercard, Aleš Rod

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.