Budějce se můžou chlubit další kulturní památkou. Ministerstvo kultury udělilo tento status obchodnímu domu Brouk a Babka, který podle ministerstva přesahuje díky zachovanému vnějšku i vnitřku jihočeské poměry. Status ziskaly také vila Theodora Fialy v Blatné na Strakonicku a mM.
Budova obchodního domu Brouk a Babka byla v Budějcích otevřena 30. srpna 1935. Autorem funkcionalistické stavby je Karel Chochola, který má na svědomí také administrativní budovu jihočeských elektráren nebo kino Kotva. Podle národního památkového ústavu přesahuje Broukárna, díky tomu, že má zachovaný vnějšek i vnitřek, jihočeské poměry.
Po znárodnění byl dům přejmenován na Vltavan, v roce 1980 na Dětský dům. V roce 1983 byl kvůli havarijnímu stavu zavřený, otevřel zase po opravě v roce 1989. Současný majitel Zdeněk Kult koupil dům v roce 2009 a investoval do něj desítky milionů. Teď bude moct na opravy, díky statusu kulturní památky, čerpat dotace. „Koupil jsem ho, protože jsem chtěl investovat a mám vztah k funkcionalismu, první dům, ve kterém jsem bydlel, byla funkcionalistická vilka," řekl v říjnu Kult ČTK.
Hodnotné jsou podle památkářů kamenné schodiště s kovovým zábradlím či mramorové obložení stěn. V objektu jsou nyní obchod s oděvy a bar, ve zbytku pětipatrového domu kanceláře. V roce 1935 to byl s 935 metry čtverečními prodejní plochy největší obchodní dům jižních Čech.
„U vily v Blatné byl návrh (na prohlášení kulturní památkou) už z roku 2014, ministerstvo kultury vydalo už jednou prohlašovací dekret a město se proti tomu odvolalo, vrátilo se to rozkladovým řízením zpátky na ministerstvo kultury. To to potom dalo znovu do své vlastní komise. Teď se vila stala kulturní památkou, a to už město nic nenamítalo," řekla Jana Štorková z Národního památkového ústavu (NPÚ).
Vila Theodora Fialy na kopci Vinice, které se říká i Krčkovna, je z roku 1905, navrhl ji architekt Karel Fiala. Podle NPÚ je zajímavá tím, že se v ní stavebně dochovala výletní restaurace z počátku 20. století s hospodářským zázemím. Takových je na jihu Čech málo, uvedla Štorková. Obdobnou stavbou je vila v Rudolfově u Jindřichova Hradce, ve které žil i spisovatel Karel Čapek, když psal román Krakatit. Fiala (1862-1939) se podílel i na obnově katedrály svatého Víta ve 20. letech 20. století.
Vilu vlastní město. Objekt je podle radnice ve velmi špatném stavu, místy až v havarijním, obnova by znamenala vyměnit krov, podlahy i omítky. „Neizolované obvodové zdivo je silně zavlhčené," uvedl místostarosta Pavel Ounický (ČSSD). Chybí rozvody vody, elektřiny i napojení na kanalizaci. S návrhem MK loni nesouhlasili ani měštští památkáři. To, že by mohla být vila turistickým cílem, je podle radnice zavádějící myšlenka, protože dům je daleko od centra a ve svažitém terénu.
Podle Štorkové chce město vilu prodat. Ounický řekl, že prodej je jedna možnost, další pronájem místním spolkům a organizacím, jinou variantou to, že město začne vilu opravovat. Věc teď projednává majetková komise a komise pro rozvoj města, řekl místostarosta.
Dům čp. 532 na slavonickém Horním náměstí ukazuje podle památkářů přirozený stavební vývoj měšťanského domu od 16. století. Hodnotné jsou, průčelí se sgrafitovou výzdobou v podobě psaníček, zaklenutí průjezdu, klenuté sklepy i dochované klenuté hospodářské budovy ve dvoře.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
