Lidé si dnes mohou připomenout středověkého myslitele Jana Husa, který usiloval o reformu církve i nápravu společnosti. Muže, který byl pro své názory upálen před 604 lety v německé Kostnici, mohou uctít například při bohoslužbách v Praze nebo v Husově rodišti Husinci na Prachaticku.
Tradiční bohoslužba k uctění Husovy památky se uskuteční v pražské Betlémské kapli, kde kázal. Obřad od 15:00 povede patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta s olomouckým biskupem Rudolfem Göbelem a farářkou Lenkou Gláserovou.
Husův odkaz si tradičně připomenou také v Husinci na Prachaticku, kde se kněz narodil kolem roku 1370. V programu je mimo jiné dopoledne ekumenická bohoslužba, večer vystoupí Stamicovo kvarteto. Husovské výročí bylo ve čtvrtek a v pátek jádrem programu na hradě Krakovec, odkud se Hus v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.
Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kritizoval církev za odvracení se od jejích prvotních ideálů a odmítal její institucionalizaci, upozorňoval na kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církev jej za to označila za kacíře. Hus své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci.