Vizuální smog. Spojení, které možná někteří lidé ani neznají nebo ho ignorují. Podle odborníků nás ale denně ovlivňuje. Regulace a řešení reklamy (a jejích podob) se všude ve světě řeší, v Česku ale zatím k žádným velkým krokům nedochází. Jak vidí téma vizuálního smogu politická scéna? Mělo by město řešit tuto problematiku? Zejména pak ve frekventovaných částech města jako je náměstí, Lannova třída nebo Krajinská ulice?
Pokud chceme zodpovědně pečovat o veřejný prostor, měli bychom reklamní smog eliminovat. Zmatené, nevkusné a často i agresivní reklamy na nás křičí a my se tomu chceme bránit, ale možná přesně nevíme, jakou cestou se vydat. Říká se, že člověk si zvykne na všechno, ale to by právě tady rozhodně platit nemělo. Měli bychom se věnovat celému městu s akcentem zejména na historické centrum a Lannovu třídu, kudy denně projdou tisíce lidí. Příklad bychom si mohli vzít třeba z Brna a z jeho Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed, který je dílem Veroniky Novákové, která na něm spolupracovala s památkáři i kanceláří architekta. Manuál nastavuje jednotná a v praxi velmi variabilní pravidla designu pro označování provozoven a outdoorovou reklamu a je velmi inspirativní.
Právní nástroje na snížení tzv. vizuálního smogu v centru města jsou omezené, ale existují a město je využívá. Zábor veřejného prostranství města, například pro reklamní stojky, podléhá schvalování odboru správy veřejných statků a zpoplatnění. Nepovolené se odstraňují. To ovšem neplatí pro podloubí, která jsou v majetku vlastníků domů. I tam ovšem město může do určité míry regulovat podobu vystavování zboží před obchody, a to na základě zmocnění živnostenského zákona, například formou tržního řádu. Nový tržní řád je v pokročilé fázi přípravy. Odstraňování černých výlepů na svém majetku, většinou na zábradlích, má město smluvně zajištěno prostřednictvím nájemce svých výlepových ploch. Na sloupech veřejného osvětlení zasahuje dopravní podnik. Město dává podněty jemu i vlastníkům jiných nemovitostí, kde nemůže samo zasáhnout. Regulace formou obecně závazné vyhlášky je rovněž možná, nicméně omezená pouze na vlastní výlepové plochy, a tedy nepraktická. Centrum Českých Budějovic má výhodu, že je městskou památkovou rezervací. Vzhled domů a reklama na nich podléhá rozhodování ve stavebním řízení nebo v samostatném řízení před orgánem památkové péče; do tohoto rozhodování nicméně nemohou orgány města v rámci samosprávy zasahovat.
Otázku vizuálního smogu jsme v koalici již několikrát otevřeli. Za mne jsem zcela určitě pro, aby se v této věci dodržovala základní společná pravidla. Tj. ano, město by tuto problematiku mělo především v historickém centru řešit. Ale celý proces by měl být postupný a připravený ve spolupráci s odborníky na urbanistiku a veřejný prostor.
Jednoznačně ano. Vizuální podoba je další oblast, ve které významně zaostáváme za západem. Čistota, elegance, jednota stylů, absence agresivních prvků. Jeďte se podívat do Rakouska a pochopíte o čem mluvím. Proč to tak je? Osobně to vnímám jednak jako přežitek v hlavách zodpovědných lidí - zavést regulaci by pro ně byl příliš velký skok kupředu, vždyť takhle se to dělalo vždycky. A kromě toho určitě existuje i silná lobby velkých provozovatelů reklamních ploch. Vždyť přes reklamu se dnes "perou peníze". Schválně si všimněte, kolik budějovických festivalů, dominantně financovaných z veřejných peněz, "potřebuje" v době sociálních sítí reklamu na billboardech. Nikdo nikdy nezjistí, kolik taková reklama vlastně stála, ceny se stanovují individuálně. A veřejné peníze jsou pryč.
Jiří Svoboda (ANO), Martin Kuba (ODS) a Petr Braný (KSČM) na dotaz redakce neodpověděli.
Foto Jana Kroneislová
