Agentes IT: My se žen nebojíme

Kateřino, nejdéle jste ve firmě vy. . . Jak jste se k práci v IT oblasti dostala?
Kateřina Sojková: Přes projekt na Jihočeské univerzitě nazvaný Stínování manažerů. Byla jsem v první partě, která ho absolvovala. V agentes IT jsem byla na stáži a nedlouho poté hledali někoho pro rozjíždějící se marketing a obchod. Zúčastnila jsem se pohovoru a všechno klaplo. Jsem tu sedmým rokem, a dokonce už jsem stihla i dvě mateřské. (smích)

Znamená to, že fungujete i na mateřské? Můžete pracovat z domova?
Kateřina Sojková: Přesně tak. Svým způsobem je jedno, jestli jsem na firmě, nebo doma. Většinu práce dělám z domova.

Dokázaly jste si představit, že byste se mohly profesně pohybovat v IT světě?
Kateřina Sojková: Já ano, protože manžel také pracuje v IT firmě. Měla jsem k tomu tedy blízko. Věděla jsem, co mě čeká.

Marie Vaněčková: I v mém případě pracuje manžel v IT. Já sama mám vystudovanou IT školu. Je to podobné, jako kdybych se zajímala o auta. Asi bych nemohla mít chlapa, který by o nich nic nevěděl. . .

Markéta Lišková: U mě je to podobné. (úsměv) V IT pracuje přítel a jeden z rodičů. . . 

Lucie Kroužková: Já jsem výjimka. . . Asi jsem sem zabloudila. (úsměv) Ale naprosto mi vyhovuje, že pracuji právě v IT firmě. Lidé mi přijdou pohodoví, neřeší se tu žádné extra hlouposti. . . Celkově mi přijde, a je to asi tím, že tu skutečně převažují chlapi, že je to takové punkovější, což je fajn.

Není to také tím, že v IT pracují spíše mladší lidé, tedy věkem vám bližší?
Kateřina Sojková: Určitě ano, ale máme tady i kolegu nad 50 let.

A je pravdou, že jsou ženy v IT nedostatkovým zbožím?
Marie Vaněčková: Většinou v IT skutečně pracují jen chlapi. Už na studiích nás bylo málo. Byly jsme dvě a chlapů 150, to mluví za vše...

Marie, vy osobně pracujete na pozici IT support. . . Proč zrovna tato oblast?
Marie Vaněčková: Původně jsem šla za testováním softwaru, protože tato firma je především o softwaru. Tehdy tady bylo malinké oddělení, které se zabývalo IT supportem. Bylo mi líto, že je takové upozaděné, trošku zapomenuté, zároveň mi přišlo super, že by se mohlo rozrůstat. Tak jsem se zapojila a mám radost, že se nám skutečně daří.

Kdybych měl jít ke kořenům, jak jste se například vy osobně dostala k IT?
Marie Vaněčková: Měla jsem Barbie, které jsem sázela do řady a učila je matematiku. (smích)

Co třeba počítačové hry?
Marie Vaněčková: Než samotné hraní mě spíš fascinovaly technologie. Koumala jsem, jak to všechno funguje. . .

Když se vás kamarádi ptají, co děláte, dokážete jim to vysvětlit?
Marie Vaněčková: Nesnáším, když se mě někdo ptá, co dělám. Neumím to vysvětlit tak, aniž bychom u toho strávili celý večer. Takže většinou řeknu, že dělám s počítači, a tím to skončí.

A co rodina?
Lucie Kroužková: Myslím, že moji rodiče vůbec netuší, co přesně dělám. (úsměv) Každopádně tím, že dělám marketing, to u mě není tak těžké jako třeba u kolegyň. . .

Agentes IT je váš první zaměstnavatel?
Kateřina Sojková: Ano, myslím, že jsme všechny začaly při škole. . .

Markéto, vy jste ve firmě teprve čtyři měsíce. Jaká byla vaše cesta?
Markéta Lišková: I já se zúčastnila projektu Stínování manažerů. Docházela jsem sem jednou týdně na tři hodiny, a když Stínování skončilo, firma se mi ozvala, že by pro mě měla pracovní nabídku. Bylo to zajímavé. Jsem ráda.

A nynější pocity?
Markéta Lišková: Asi ještě lepší než na začátku. Ve firmě je dvacet zaměstnanců, takže je tady rodinná atmosféra. Hodně je to tu o osobním kontaktu.

Marie Vaněčková: Musím dodat, že se vedení skutečně snaží udržet dobrou atmosféru. Daří se mu to a je to moc fajn.

Jak kolegové koukají na ženy v IT? Jsou někdy překvapení, jaké znalosti máte?
Marie Vaněčková: S tím se setkávám často. Když někdy řeknu něco, co má smysl, tak se až diví. (smích) Ale berou to s určitým respektem. Nemají od žen takové očekávání, takže můžeme příjemně překvapit!