Prezident Miloš Zeman podle vědce Pavla Kindlmanna pronáší o Šumavě nepravdivé výroky. Týkají se například toho, že oblast současného národního parku byla v minulosti hospodářským lesem. Zeman to řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Šumava jako celek nikdy nebyla hospodářským lesem, Zemanův výrok je proto prý příkladem mystifikace. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček jeho vyjádření odmítl.
Prezident na zahájení agrosalonu Země živitelka uvedl, že víra v to, že se Šumava přemění v divočinu, když po staletí fungovala jako hospodářský les, je naivní. Navíc dlouhodobě kritizuje fakt, že se v některých zónách Šumavy nesmí kácet. Podobný názor jako hlava státu má ale i vedení Jihočeského kraje, někteří lesníci či biolog Jan Pokorný, který se zabývá ekologií krajiny.
Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí procházejí jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. „Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených,“ uvedl Pavel Kindlmann, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Poukázal na výzkum vědců z České zemědělské univerzity z roku 2016. Podle jeho výsledků ve značné části Šumavy ve vyšší nadmořské výšce nikdo uměle nevysazoval stromy a les se tam přirozeně obnovuje.
„Právě proto se tu zachovalo mnoho vzácných druhů i vazby mezi nimi, a kvůli tomu jsou tyto lokality tak cenné,“ řekl vědec. Dodal, že bezzásahové území je důležité pro existenci řady druhů živočichů. Bez takových podmínek pak někteří živočichové vymírají.
„Kouzelné na vyjádření pana Kindlmanna je, že potvrdil nevědomky vyjádření pana prezidenta. Říká totiž fakticky, že Šumava byla hospodářským lesem až na výjimečné, nedostupné lokality," napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Doplnit mohu, že přírodní zdroje byly na Šumavě velmi intenzivně využívány minimálně od konce 16. století. Intenzivní lesní hospodářství probíhalo od 18. do 20. století. Tyto teze nikdo nemůže popřít,“ dodal Ovčáček.
Kindlmann se domnívá, že i tvrzení o tom, že nezasahování v lesích způsobuje masivní šíření kůrovce, je nepravdivé. Dodal, že v hospodářských lesích v České republice se běžně kácí, ale přesto se nepodařilo zabránit kalamitě, který lýkožrout způsobil. „Zemanův pokus o diskretizaci vědeckého přístupu k ochraně přírody se tedy v konečném důsledku obrátil proti němu - ukázal zcela jasně, že Zeman problému vůbec nerozumí a jen se opět snaží planě napadat jiné,“ míní Kindlmann.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
To je logické, za tlakem na snížení ochrany Šumavy hledejme ty kteří se třesou na kupčení s pozemky v atraktivní lokalitě! Vyzkoušeli si to po RIO Lipně, tam se též pozemky, kde se to konalo kraji nevrátily. Cestička, kterak o-ebat lidi, stát a NP je tedy vyšlapána, lépe, nežli ta k Mayrovce. Skutečně, NIC JINÉHO ZA TÍM NENÍ.
