Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Tajemník městského úřadu Zdeněk Řeřábek je všeobecně známý budějovický občan. Jednak dlouhá léta vedl taneční kurzy a učil nás „poskakovat“ v rytmu hudby a za druhé je znám jako rázný „velitel“ městských úředníků.
Na Lidické třídě je budova bývalé továrny firmy Johann Stegmann und Söhne, kde se vyrábělo kovové zboží. Že si nejste jistí, o jakou budovu se jedná? My tuto secesní budovu známe jako sídlo vedení Jihočeského kraje (naproti vědecké knihovně). Firma Johann Stegmann und Söhne byla poměrně známá svou výrobou litinového a kovového zboží. Vy si určitě uvědomíte krásnou kliku na zámku v Hluboké. Zde je znázorněna alegorie krkavce dloubajícího do hlavy Turka. Tak právě toto dílo vyrobili dělníci této firmy.
Po druhé světové válce a následném znárodnění se zmíněná budova stala sídlem Krajského národního výboru. Po sametové revoluci zde pracovali i městští úředníci. To bylo v době, kdy se opravovala radnice na náměstí Přemysla Otakara II. A to se již dostáváme do období, kdy do příběhu této budovy a její tajemné komnaty vstupuje Zdeněk Řeřábek. Oprava radnice byla již hotova a budovu na Lidické bylo nutné vyklidit a připravit k předání nově vznikajícímu Jihočeskému kraji. Doba to byla hektická a s úklidem pomáhali i vojáci z místní posádky. Vše bylo hotovo. Zbývala poslední kontrola.
Zdeněk Řeřábek s kolegy procházel sklepní prostory a nyní ho budu citovat „pořád nám nesedělo rozložení a velikost místností s počtem sklepních oken. Nakonec jsme začali proťukávat zdi, až jsme objevili zazděné dveře. Pak již stačilo vhodně bouchnout, vypadla cihla a my jsme spatřili místnost, do které dlouhá desetiletí nikdo nevstoupil“.
Co v ní bylo? Jednak staré součástky z výroby firmy Johann Stegmann und Söhne, busty státníků z 50 let, spousta bezcenných popsaných papírů s evidencí majetku. Co ale zde bylo výjimečné, byl obraz, který je namalován na dřevě a je v současné době v evidenci majetku města. Je to starý znak Českých Budějovic s německým nápisem. V současné době je umístěn v kanceláři tajemníka Řeřábka. Není to žádné vrcholné umělecké dílo, je to ale lidová tvořivost člověka, který měl zřejmě Budějovice rád.
Již nám zbývá jen rozluštit, proč byla místnost pravděpodobně v šedesátých letech minulého století, zazděna. Určitě to nebylo z důvodu uchování cenných materiálů. Možná, že to byla lenost místnost vyklízet, možná to byla recese našich předků. To se již ale zřejmě nedozvíme. Tedy pokud to náhodou některý z našich čtenářů neví…
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
