sobota 31. října 2020 Štěpánka

Jaderné úložiště na jihu Čech? Jedině se souhlasem obce, shodují se lídři stran

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů před čtvrt rokem schválila zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Mezi čtyřmi místy je také obec Janoch u Temelína. Platforma proti hlubinnému úložišti nyní oslovila lídry, kteří vedou politické strany, hnutí a jejich koalice do nadcházejících krajských voleb Jihočeském kraji s otázkou, zda s vyhledáváním hlubinného úložiště v jejich kraji souhlasí. Jejich názory se vzácně shodují.

Úložiště by mělo vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. 

Proti stavbě úložiště poblíž Temelína se už dříve vyjádřil starosta obce. „Obáváme se o kvalitu spodní vody. To je stanovisko zastupitelů obce. K těm sedmi lokalitám (pozn. red.: z nichž se vybíralo) nás s Dukovany přiřadili na poslední chvíli. Nevím, jestli šli cestou snazšího odporu, že už tu elektrárnu máme, nebo je ta lokalita natolik vhodná pro vybudování úložiště,“ řekl v červnu starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).

Stavba úložiště by měla být podmíněna souhlasem obce

Proti procesu výběru místa se dlouhodobě staví Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 51 členů. Ti prosazují změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady. Platforma mimo jiné požaduje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

POLITICKÁ KORIDA: Jak se dívají zastupitelé na úložiště jaderného odpadu, které by mohlo být nedaleko Budějc?

Janoch u Temelína. Právě tady by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Informace, která v minulých týdnech proletěla médii, budí rozporuplné emoce. Co si o tom myslí budějčtí zastupitelé? Může mít tento krok nějaký dopad na město?...

„Pro občany žijící ve státem vytipovaných lokalitách je problematika úložiště radioaktivních odpadů "na věčné časy" již dvě desetiletí podstatným tématem. Způsob řešení technického problému, jak a kam ukládat vyhořelé radioaktivní palivo, je i testem demokratických postupů v Česku. Vládní a ministerští úředníci nechtějí do rozhodování o tak zásadním a problematickém úkolu brát na vědomí tisíce lidí trvale žijících v jednotlivých lokalitách a desetitisíce občanů bydlících v bezprostředním okolí uvažovaných míst,“ říká starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek (Hasiči).

Většina lídrů stran kandidujících v nadcházejících volbách souhlasí s tím, že by se měl změnit přístup státu k místní samosprávě v této problematice.

„Stát se k dotčeným obcím musí chovat nikoli jako vrchnost, ale jako partner. Umístění hlubinného úložiště musí být rozhodně podmíněno souhlasem dotčených obcí. Těm musí být garantována zdravotní nezávadnost takového zařízení i v dlouhodobém horizontu. Obce nesmí být zatíženy ani sekundárními jevy takového zařízení, tedy bezpečnostními opatřeními či zvýšenou dopravou. Naopak, obce musí z umístění úložiště prosperovat i ekonomicky. V neposlední řadě musí být provoz takového zařízení pro dotčené obce zcela transparentní. Stát a příslušné úřady musí hrát s obcemi otevřenou hru,“ potvrzuje lídr Pirátů Lukáš Mareš.

Jednotný postup za celou EU?

Jeho slova potvrzuje také Martin Kuba, který do nacházejících voleb vede ODS v Jihočeském kraji. „Stát nemůže v tomto procesu ignorovat názory obyvatel jednotlivých obcí a musí s nimi otevřeně komunikovat,“ říká Kuba a dodává: „Preferoval bych, aby byl jednotný postup za celou EU. Například tak, aby takové úložiště vzniklo na území nějakého státu EU, který o to má zájem. Nebo, aby došlo k dohodě EU s nějakou třetí zemí.“

O tom, co se bude v jakém katastru stavět, by Zelení nechali rozhodovat místní samosprávy. „Stát nemůže žádné obce vydírat. Rozhodování o tom, co se bude stavět na katastru jednotlivých obcí, musí zůstat v jejich kompetenci, pokud žijeme stále ve svobodném státě. Vzhledem k tomu, že stále chybí slibovaný Zákon o zapojení obcí při hledání úložiště, máme obavy, že stát chce pravomoce obcí v této věci omezit,“ doplnil lídr Zelených Matouš Šimek.

Hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) už dříve upozornila na platné usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje. To hovoří jasně o tom, že si zastupitelé nepřejí na území regionu jaderné úložiště. „Jednali jsme opakovaně se SÚRAO, tato lokalita se tam objevila až později. Jsem nepřítelem jaderných úložišť, ale chápu, že někam se ten materiál musí dávat. Toto může být logická volba vzhledem k tomu, že by tím odpadla rizika spojená s přepravou. Netěší mě to, ale chápu to,“ řekla už dříve hejtmanka MfDnes.

Stavba za 111 miliard korun

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto oenergetice.cz | Zdroj Platforma proti úložišti, ČTK, MfDnes,

Štítky Jihočeský kraj, jaderná energetika, jádro, Platforma proti úložišti, úložiště

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.