Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekStředa, 10. února 2021, 14:00
Šéfuje fabrice, ve které sám pracoval. František Šnedorfer je spolumajitelem úspěšné strojírenské firmy KEB-EGE. Společnosti, kde na začátku devadesátých let začínal jako zámečník. Do práce nastoupil ihned po studiu na Střední odborné strojní a elektrotechnické školy ve Velešíně a jak sám dodává, škola mu z hlediska praxe dala ten nejlepší strojařský základ, jaký mohl dostat.
Na otázku, jak vzpomíná na středoškolská studia, vypaluje šestačtyřicetiletý sympaťák František Šnedorfer bez přípravy: „Nejkrásnější roky mého života.” Nevzpomíná na ně přitom s nijak zvlášť silným melancholickýcm přibarvením. „Patřily do nich klukoviny, nad kterými dnes člověk kroutí hlavou. Nebyl jsem žádným prototypem vzorného studenta. O to víc si cením, co vše jsem si ze školy odnesl,” vypráví.
Sám si prošel jak učňovským, tak maturitním studiem. „Vyučil jsem se strojním mechanikem pro stroje a zařízení, jako nástavbu jsem si pak vybral strojařinu,” upřesňuje. Měl štěstí. Při obou studiích měl totiž stejného třídního učitele.
„Pan Langer. Úžasný člověk. Pomáhal, vysvětloval, věnoval se nám. Zároveň byl lidský a chápavý. Dobře si uvědomoval, že kluci ve věku patnáct, šestnáct let nezvládnou pořád jen sekat latinu,” směje se.
Zejména na učitele technických oborů má František jen slova chvály. „Byli tam velmi šikovní učitelé, kteří dokázali ve škole i v praxi naučit,” říká. Praxe byla podle něj naprosto zásadním aspektem studia.
„Můj obor nebyl o tom, že bychom jen s klukama stáli u soustruhu nebo u frézky. Byli jsme vedeni k tomu přemýšlet technicky. Navíc jsme se učili svářet nebo být schopni opravit stroje, se kterými jsme pracovali,” popisuje František Šnedorfer.
„Tím, že jsme se navíc pracovali v reálných provozech, dostali jsme se do kontaktu se staršími a zkušenými chlápky z dílen, co nám dokázali polopatě vysvětlit, co a jak se dělá, případně jaké jsou na to fígle,” usmívá se.
„Když to zpětně hodnotím, škola mě otevřela dveře do života tím, co mě naučila, abych mohl pracovat ve firmě, kterou jsem z části koupil,” zmiňuje František Šnedorfer skutečnost, že je nyní spolumajitelem strojařské firmy se stovkou zaměstnanců. Firmy, do které nastoupil jako mladík ihned po úspěšném ukončení studia na SOŠ Velešín.
Kariérní úspěch Františka Šnedorfera podle ředitele SOŠ Velešín Milana Timka jen podtrhuje, jak jsou absolventi velešínské školy na trhu práce žádaní. „Pamatuji si, že jsem v době finanční krize v letech 2008 a 2009 zjišťoval na pracovním úřadě, kolik je tam přihlášeno našich absolventů. Nula. Ani v době krize neměli naši studenti nouzi o práci,” říká Timko.
Na propojení s praxí podle něj klade škola obzvlášť velký důraz. „Politikou školy je spolupráce s firmami z regionu, od kterých čerpáme zkušenosti a nejnovější poznatky v technických profesích,” vysvětluje Timko.
Právě díky úzkému propojení se zaměstnavateli z regionu mohou studenti SOŠ Velešín užívat jedinečných benefitů. Jedním z nich je sponzoring od průmyslových firem. „Pokud se žák nechá sponzorovat, může si přijít na pěkné peníze už v průběhu školy. Částky se zvyšují každým rokem, aktuálně je to zhruba od patnácti set měsíčně v prvním ročníku až do čtyř tisíc korun v posledním. Jestli se studenti nechají sponzorovat či ne, už je jen na nich,” popisuje ředitel školy.
Dalším benefitem pro studenty je už jen samotná technická vybavenost školy. „Neustále modernizujeme. Jsem zastáncem názoru, že každým rokem musí být něco nového, aktuálního. Nesmíme zůstat stát,” vypráví Timko.
Škola například pravidelně investuje do NC strojů. „Naši žáci pravidelně vyhrávají soutěže v různých programovacích jazycích, naposledy v jazyku Fanuc, kde si nedávno byli pro cenu za první místo u ministra průmyslu a obchodu,” dodává ředitel.
Že se velešínská škola snaží držet krok s dobou ilustruje i skutečnost, že součástí výuky jednoho z oborů je i virtuální realita. „Každým rokem investujeme do vybavení minimálně okolo 20 milionů korun. Většinou jsou to peníze Evropských fondů a samozřejmě od našeho zřizovatele, kterému za to tímto děkuji,” vzkázal ředitel.
Značnou výhodou školy je i uspořádání budov. Škola, jídelna a domov mládeže, kde mohou být žáci ubytovaní,jsou součástí jednoho areálu. „Na studenty čeká kompletně zrenovované ubytování. K dispozici mají i různé volnočasové aktivity, můžou chodit do posilovny, využívat knihovnu, kulečník, nebo stolní fotbálek,” dodává Timko.
Přímo u školy je pak rozsáhlý sportovní areál, jehož součástí je venkovní fotbalové hřiště, dvě tenisová hřiště a jedna z největších tělocvičen v kraji.
V rámci studia se pak žáci mohou podívat i za hranice. SOŠ Velešín se totiž pravidelně zapojuje do projektů Erasmus nebo svým studentům zařizuje praktické stáže. „Naši žáci byli na stážích u technických firem ve Slovinsku v Mariboru. Realizovali jsme jazykové vzdělávací pobyty v Anglii,” upřesnil ředitel.
Nechybí ani tradiční středoškolské výpravy, kde vznikají vzpomínky na celý život: lyžařské, vodácké a adaptační kurzy. „Naši studenti nejenže nemají po vystudování nouzi o práci, ale užijí si na škole ještě hodně zajímavého. Kdo chce, ten se u nás rozhodně nenudí,” uzavírá Milan Timko.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.