Zvrácená strana internetu: co lze a nelze koupit na Dark Webu?

„Dark Web je nelegální místo v hloubi internetu, na kterém se dá koupit cokoliv.“ To není skutečný citát, ale je to mix citátů, které se snaží popisovat Dark Web. A asi jste něco podobného také slyšeli. Vraždy, dětské porno, drogy, terorismus, obchod s orgány… To vše se údajně dá nakoupit za bitcoiny. Realita je ale mnohem složitější a citát neříká tak úplně pravdu. Minimálně ve třech věcech. Dark Web není zdaleka jen nelegální, není ani nijak hluboko, ale naopak na dosah pár kliknutí myší, a nakonec není pravda, že by se tam dalo koupit cokoliv. U spousty věcí jsou to jen mýty, a navíc to prostě nedává ani smysl.

Dark Web a bitcoin k sobě ale patří a byla by chyba to popírat.

O čem je vůbec řeč?

Dark Web – zní to trochu temně, ne? „Avšak Dark Web není úplně temný,“ říká encyklopedie Britannica. „Je také využívána politickými whistle-blowery, aktivisty a novináři, kteří by mohli být cenzurováni nebo riskovat politickou represi, kdyby jejich vlády zjistily, co dělají. Na Dark Webu tak je zaznamenáníhodná například stránka WikiLeaks,“ doplňuje.

Jde o tu část internetu, kterou nevidí webové vyhledavače jako je Google, a zároveň je k přístupu do ní zapotřebí speciální software, který má za cíl udělat vás anonymními, typicky prohlížeč Tor. Samozřejmě anonymita pomáhá zločincům, ale také legitimním i legálním aktivitám, u kterých jen nechcete být vidět. Na Dark Webu najdete třeba i mirror web BBC. Anonymní přístup k informacím se může ve velké části světa hodit. Od roku 2014 je tam i Facebook a další servery. Jiné využívají Tor k nahrávání citlivých dokumentů novinářům, například The Guardian. Dostat se na tyto weby je otázkou několika kliknutí. Dark Web není tajemné místo v hloubi internetu. Stačí si stáhnout prohlížeč.

Sdílení informací na Dark Webu je ale jen malá část toho, co umí. Byl kvůli tomu vytvořen, ale svá nejlepší léta zažívá až s příchodem naší oblíbené kryptoměny – bitcoinu.

Posílat bezplatně informace na Dark Webu je snadné. Jak ale za něco platit? Nedává příliš smysl být anonymní, když následně transakci dokončíte přes svou banku, která na vás všechno ví. V roce 2010 si bitcoinu všiml programátor s přezdívkou Dread Pirate Roberts (což je postava z dokonalého filmu Princezna nevěsta; pokud jste ho neviděli, napravte to!) a naplno jej zapojil do Dark Webu.

Princip Silk Road, jak nazval své „temné“ tržiště, byl jednoduchý. Anonymně nakoupíte zboží, které vám dorazí poštou (psaní je možné poslat anonymně a obdržet něco nelegálního není nelegální, i když byste to měli nahlásit, pokud jste si to neobjednali), celou transakci zaplatíte v bitcoinech a nakonec zanecháte recenzi, podle které se budou orientovat další zákazníci.

Fungovalo to neuvěřitelně. Tak moc, že si Silk Road všimla FBI a v roce 2015 poslala domnělého zakladatele Rosse Ulbrichta do vězení na dvě doživotí a 40 let k tomu.

Pro bitcoin to ale byla obrovská zkouška. Silk Road se stala odbytištěm bitcoinů, jedním z prvních skutečných míst, kde lze používat bitcoiny jako peníze. Když v květnu 2011 na tři dny Silk Road zavřela, cena bitcoinu dočasně spadla. Náhoda? Patrně ne. Bitcoin díky tomu ale získal stigma měny, která se používá jen pro nákup drog.

Řada studií však potvrzuje, že kryptoměny se na Dark Webu používají jen minimálně. Pro nákup na temných tržištích bylo v roce 2019 podle poslední analýzy společnosti Chainalysis použito jen 0,08 % všech kryptoměnových transakcí. Je to sice dvakrát tolik než v roce 2018, ale je to tak málo, že to prakticky ani nestojí za řeč. Kolik je to u amerického dolaru? Odhaduje se 4–5 % HDP, což ale jen těžko přepočítáme na transakce. Věřím ale, že by 0,08 % považovali za úspěch.

Navíc u bitcoinu jsou za velkou část transakcí nakupovány drogy, které jsou hodně blízko legalizaci. Dark Web je stejně jako bitcoin plán B. Co je dnes legální, nemusí být legální zítra. A naopak, jedna z největších položek obchodů na Dark Webu, marihuana, je dnes ve většině světa nelegální, ale postupně se legalizuje. V mé domovině, v České republice, ji v roce 2018 měl v ústech každý pátý mladý člověk, a proti legalizaci je nyní pouze polovina obyvatel.

Žádní nájemní vrazi

Dark Web ale není žádná libertariánská utopie. Jedním z nejčastějších obsahů Dark Webu byla, je a bude dětská pornografie. Absolutní peklo, to nejhorší z nejhoršího. Něco tak strašného, že si to ani nedovedeme představit. Lidé jako Peter Scully jsou čirou esencí toho nejhoršího zla, co kdy chodilo po světě.

Mladý britský vědec Gareth Owen spočítal, že 80 % návštěv na Dark Webu vede na stránky s násilím na dětech. Temná tržiště pouze 5 %. Nicméně Nick Mathewson z Tor Project přesvědčivě vysvětlil, že návštěvnost neznamená počet návštěvníků, spíše může být u dětské pornografie mnohem nižší. Uživatelé temných tržišť na nich stráví klidně mnohem více času, ale jsou stále na jednom webu. Je pravděpodobné, že u násilí na dětech skáčou sledující z jednoho webu na druhý, než najdou to, co hledají. Kolik Dark Webu tak představuje dětské porno, nevíme. Ale patrně je to mnohem, mnohem víc, než si spousta fanoušků Dark Webu připouští.

Na druhou stranu je na Dark Webu mnohem méně jiných věcí, o kterých se často mluví, že jich je tam plno. Nejtypičtějším příkladem jsou nájemné vraždy. Nedává to totiž žádný smysl.

Když někdo koupí přes Dark Web drogu, dorazí mu poštou. Pokud ji zachytí celníci, odesílatele nenajdou a přijímat není nelegální, i když si u vás patrně udělají poznámku. Když někdo zemře cizí rukou, hledá se vrah. A vrah má obvykle motiv. Pokud dostane nájemný vrah platbu v bitcoinech, váš motiv to nevymaže. Naopak je mnohem nebezpečnější mít záznam o platbě navždy v blockchainu. To už je lepší starý „dobrý“ kufřík s dolary.

Když si ale budete Dark Webem surfovat, nabídky na nájemné vrahy najdete. Nejpopulárnější byla svého času albánská sekta nájemných vrahů Besa Mafia. Lidé jim skutečně poslali občas peníze a jsou zdokumentované případy, kdy tomu uvěřili, ale na druhé straně počítače neseděli vrazi, ale pravděpodobně teenager, který dostával bezpracně peníze. Když někomu zaplatíte za vraždu a nedodá ji, kde si budete stěžovat? U opakovaných obchodů, jako je tomu u drog, nemáte motivaci podvádět, protože chcete v obchodu pokračovat a chcete mít dobré a ověřitelné reference. Pošlete fotku, že vše dopadlo tak, jak mělo. U vražd to fungovat nemůže. Stejně tak jsou mýtem hackeři, kteří vám za pár dolarů získají přístup k čemukoliv a zdiskreditují kohokoliv. Kdokoliv jim něco poslal, jen vyhodil bitcoiny do kanálu. Nikdy se neukázal pravdivý žádný snuff za bitcoiny ani žádný Red Room, tedy v obou případech zabíjení na kameru za peníze.

Velmi častým podvodem jsou nové telefony za třetinu ceny či padělané peníze. Pár případů ale bylo zaznamenáno, takže to není nemožné. Ale velice nepravděpodobné. Stejně nepravděpodobné jsou zbraně, které sice na Dark Webu byly, ale obchod s nimi jednoduše nefungoval. Když Dread Pirate Roberts v roce 2012 založil pro zbraně speciální tržiště The Armory, brzy ho zase uzavřel, protože o zbraně nebyl zájem. Je dokonce možné, že tam nikdy k žádnému obchodu nedošlo. Ostatně, jak pošlete poštou střelnou zbraň? Pokud to dokážete, bude mnohem dražší než na ulici. Oproti tomu u drog to často bývá přesně naopak.

U Dark Webu nejde jen o to, jestli je to teoreticky možné. Ale musí to také dávat ekonomicky smysl.

Dark Web nezastavíš

Už současný Dark Web vypadá nezastavitelně, a co teprve budoucnost. Po zavření Silk Road vznikly desítky dalších temných tržišť, navíc mnohem bezpečnějších a decentralizovanějších. Usekla se jedna hlava a narostlo jich víc než sedm. A byly dokonce větší. V současnosti je však minimálně od doby uzavření dosud největšího temného tržiště AlphaBay trend obrácený a tržiště se zmenšují, zákazníci si hledají ověřené prodávající, kteří už nemusí být tolik na velkých tržištích.

Vznikla dokonce plně decentralizovaná tržiště. Samozřejmě mluvíme o OpenBazaar. Dark Web je rázem nezastavitelný. K tomu se navíc experimentuje s inovacemi u dead drops, tedy s nedoručováním do schránek, ale do mrtvých schránek, například někde v přírodě. Představte si, kdyby v budoucnu zboží z Dark Webu roznášely drony po přírodě, vzájemně si ho předávaly a celou cestu tím významně anonymizovaly. Slyšel jsem za ty dlouhé roky, co mě to téma zajímá, spoustu fantazií. Ale jde to tak rychle, že to je spíš předpověď budoucnosti.

Dark Web totiž roste. V současnosti existuje 180 tisíc unikátních .onion adres. Před pandemií to bylo jenom 75 tisíc. Dark Web je v kurzu, lidé zjevně hledají alternativy, i když část nárůstu lze připsat i množství scamů, které chtěly jen využít špatné situace k prodeji falešných roušek, léků na covid-19 nebo dokonce vlastních slin.

Je dobře, že tu Dark Web je? Nepochybně. Jako nástroj sám o sobě není ničím špatným. Stejně jako bitcoin. Dá se využít i ke špatným věcem. Ale co ne? Zkuste se podívat kolem sebe a najít jedinou věc, se kterou nejste schopni spáchat zločin.

Jistě, to není omluva toho, že na Dark Webu existuje osmý kruh pekla, tedy dětská pornografie. Všichni bychom měli napnout co nejvíc síly k tomu, abychom tuhle část Dark Webu zlikvidovali. Svobodné informace, sdílení, bezpečné nákupy nedostupného zboží, to vše si obhájíme. Násilí na dětech ne.

Internet se tomu brání sám, ale nestačí to. Útoky Anonymous, odhalování násilníků, bojkoty sdílení a blacklisting dotčených bitcoinů funguje, ale mnohem, mnohem méně, než bychom chtěli.

Dark Web je fascinující místo hned kousek od vaší počítačové myši. Vyvíjí se neuvěřitelným tempem a stojí za to ho sledovat. Je to místo plné děsivých věcí, ale přežívá o něm mnoho mýtů. A ať se nám to líbí nebo ne, po nějakou dobu psal i historii bitcoinu. Nebojme se to přiznat, ale pečlivě všechny mýty vyvracejme.