Extrémní trendy nám spíše škodí. Ze sladkého u mě vítězí koláče, říká cukrářka Mirka van Gils Slavíková

Přijela jste do Českých Budějovic do IGY Centra na autogramiádu své nové knihy Famózní! 2.  Jak se vám akce líbila?
Velmi se mi autogramiáda líbila. IGY Centrum je svižné a výborně organizované. Návštěvnost autogramiády byla veliká.

Představíte nám knihu trochu? Jak dlouho vznikala? Co v ní čtenáři najdou?
Kniha „zraje“ vždy delší čas, ale vlastní dílko je intenzivní roční práce, nejen textová, ale i obrazová a titulka je třešničkou na dortu. Řekla bych, že v ní je pro každého něco. Mezi šedesáti pěti recepty se dá nalézt hodně. A určitě uspokojí začátečníky i pokročilé, nejen milovníky sladkého, ale jsou v ní třeba i chlebíky.

Přesuneme se od knihy přímo k Vám. Hodně jste v životě cestovala. Kde se vám líbilo nejvíc? A s jakou vůní se toto místo pojí?
Celý svět skýtá něco úžasného, všude je krásně. Ale přeci jen mi pod kůži vlezla nejvíce Afrika. Vůně buše je naprosto neopakovatelná a já ji našla v chuti čokolády z Papuy Nové Guinei.

Na svém webu píšete, že Jihoafrickou republiku máte spojenou s dezertem Koeksisters, který vám připomínal české koblihy, Ameriku zase s perníkem. Máte i přes všechny ty cesty a poznávání světových kuchyní ráda české dezerty a sladké?
Ale samozřejmě, myslím, že člověk nikdy nevymaže z paměti chutě dětství. A rozhodně jsem závislá na máku. Koneckonců je pořád učím dál a speciálně kynutá těsta, která mají dlouhou historii a mnoho obměn.

A na čem si nejradši pochutnáte, pokud už si něco sladkého dáte?
Mám velmi ráda plněné kokosky, ale vítězí koláče. Ono není jednoduché říct jeden výrobek. Prostě buď je chutný dezert anebo ne.

Když se ještě zastavíme u pečení. Za chvíli jsou tady Vánoce. Co za vás nesmí chybět na vánočním stole za cukroví?
To je u nás jasné – vanilkové rohlíčky, linecké slepované a moje marcipánové úlky.

Nejen ve vánočním cukroví, ale i obecně v pečení, se v posledních letech rozmáhá trend zdravého pečení, bez cukru, mouky... Co na tyto směry říkáte? Je podle vás v cukrařině, která je oproti klasickému vaření opravdu striktní, prostor pro tyto „experimenty“?
Nejsem kritik nových trendů, jsem kritik trendu „ode zdi ke zdi“. Variabilita je to, co mě na kulinařině – cukrařině baví. Ano, u cukrařiny je docela těžké měnit váhy či ingredience. Myslím, že extrémní trendy nám spíše škodí, než pomáhají.

V životě už jste pekla pro mnoho slavných osobností, od těch českých až po světová zvučná jména. Pracuje i u vás tréma nebo stres a strach, když pečete pro někoho takového?
Není to tréma, ale prestiž, pokud peču pro významnou osobnost, pak si přeji obstát jako profesionál a k tomu napomáhá i pečlivá příprava.

Jaká z těch zakázek vám udělala největší radost? Byl to cheesecake pro Condolezzu Rice, která údajně nemá ráda sladké a dort od vás celý snědla?
Condolezza Rice byla jistě úchvatná výzva, ale mnohem více mě těšil dort k sedmdesátým narozeninám našeho Karla Gotta.

Když se ještě vrátím k tomu strachu nebo stresu. Působila jste jako porotkyně v soutěži Peče celá země, kde měli někteří soutěžící určitě strach z vás. Byl k tomu důvod?
Vzhledem k tomu, že sama jsem zažívala adrenalin na soutěžích, mám i cítění se soutěžícími, pokud jsem na nějaké soutěži jako porotce. Zcela zásadní je pro mě být spravedlivá, ale ráda pomohu a vysvětlím, pokud mám výhrady. Takže nebyl důvod mít strach.

V jednom z rozhovorů řekla, že je Česko národem pekařů, že to máme prostě v krvi. Bylo to vidět i v tomto pořadu?
Určitě to bylo vidět. Láska k pečení prostě buď je nebo není a v Česku láska je.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Mým největším úspěchem jsou mé děti. Vím, že chcete slyšet o cukrářském úspěchu, tak pak to je 7. místo v národní soutěži cukrářů ve Francii. Být Top 10 francouzský cukrář je opravdu veliký úspěch, už jen proto, že jsem byla jediná žena a ne Francouzka.

Můžeme se těšit na Famózní! 3? Jaké máte plány do budoucna?
Tohle je úsměvný dotaz. Teprve mám po autogramiádě Famózní 2 a už se plno lidiček ptá na třetí. Ano, už na ní pracuji a věřte, že se máte na co těšit.

A plány? Jak mi řekl můj syn Clark: „Mami, seď a piš všechny ty triky a fígle, které nikde nejsou a přitom jsou tak důležité, aby cukrařina byla dokonalá.“ Takže psát, psát a psát.