Milí přátelé budějovické historie, pokud půjdete Novou ulicí a dostanete se až k ulici Jeremiášově, tak na rohovém domě spatříte notně omšelou a trochu amatérsky pokreslenou ceduli s nápisem: OBEC BARÁČNÍKŮ – ŘEHTÁČKOVICE – V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH – ZALOŽENA 1896. Když jsem se o tomto evidentně historickém artefaktu zmínil Milanovi, okamžitě věděl, o jakém místě hovořím. Chvíli hledal ve svém archivu a poté přinesl dva odznaky budějovických Baráčníků. Oba jsme se shodli na tom, že o Baráčnících toho moc nevíme.
Osobně jsem se setkal pouze s jedním, a to ze Čtyř Dvorů, když jsem od něj před čtvrtstoletím kupoval moped Stadion. Bydlel ve velké vile kousek od Stromovky v ulici Na Zlaté stoce, kde nyní sídlí katedra botaniky přírodovědecké fakulty. V tomto krásném domě, tehdy ale notně zchátralém, žil v podkroví starý, ale vitální pán – Baráčník. Ukázal mi moped, dohodli jsme se na ceně a poté mě pozval na šálek čaje. V obývacím pokoji jeho bytu bylo několik praporů a dvě velké truhly. Pamatuji si jako dnes, jak mi říkal: „tady je celá historie Baráčníků ve Čtyřech Dvorech – kroniky, prapory, rychtářská hůl a další symboly“. Domluvili jsme se, že až bude více času, tak se sejdeme a truhly otevřeme. Bohužel o několik dní později tento pán umřel, když ho u bývalé „sododovkárny“ na Dlouhé louce srazil automobil. Věřím, že se historie „čtyřdvorských“ Baráčníků poté dostala do správných rukou.
Kdo to vlastně byli Baráčníci? Byli to vlastenci, kteří si dali za cíl uchovávat staré české tradice a zvyky stejně jako původní lidové kroje. A proč mají ve svém znaku malou chaloupku? Odpověď není jednoznačná. Baráčnici sami uvádějí tři hlavní důvody – v prvé řadě baráček je slovo ryze české, za druhé baráčky vzbuzují dojem spořádaného venkova a za třetí hospoda, kde vznikl první spolek měla přezdívku Baráček. Jen pro úplnost, ten hostinec se oficiálně jmenoval U Šlejtrů a stával v Kolíně.
Jak již bylo řečeno, chaloupka byla symbolem Baráčníků. Proto také nesměl na rychtářově stole chybět model baráčku, což byla ve skutečnosti pokladnička. Do ní se házely pokuty za vyrušování, za pozdní příchod, ale hlavně za použití cizího slova tam, kde je možné použít slovo české.
Další z hmotných symbolů Baráčníků je odznak, který byl jednotný pro všechny spolky. Na tomto odznaku je vyobrazen již zmíněný domeček s popisem místní příslušnosti. Odznak je vyhotoven z kovu bronzové barvy a nosil se na levé klopě saka, nad srdcem.
Historie Baráčníků je velmi bohatá, měli celou řadu dalších symbolů a jednotlivé spolky se organizovaly do žup. Vím, že v některých městech a vesnicích jsou Baráčníci aktivní i v současnosti. Co ale ti českobudějovičtí, existují ještě? Pokud ano, budeme rádi, když nás budou kontaktovat. Získali by dva nové, aktivní členy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
