Lávky přes Vltavu pomohou zpřístupnit výstaviště. Je to trend po celé Evropě, říká ředitel

Do funkce jste nastoupil poprvé přišel v roce 2018. Co se od té doby změnilo v areálu výstaviště?
Bylo toho hodně. V roce 2018 jsme se rozhodli pro několik etap, které se různě překrývaly. Chtěli jsme zapracovat urbanistickou studii na toto území, z čehož vyplynuly některé věci. Snažili jsme se vyčistit areál od nepotřebných objektů, které neměly hodnot z pohledu provozu, a zároveň nás stály náklady. Další etapou byla revitalizace inženýrských sítí. Řekli jsme si také, že chceme jednu větší investici – nový pavilon či oprava stávajícího pavilonu Z. Technický stav tohoto objektu nakonec rozhodl za nás a loni tato investice skončila.

Je něco, co se podle vás nestihlo či nepovedlo?
Za ty tři roky jsme měli 19 stavebních povolení a z toho se podařilo zrealizovat 18 z nich. Nedělal se pouze objekt podobný rybářské baště, protože nám to nedávalo smysl. Tu investici jsme zatím odložili.

Nyní plánujete více zapracovat nápady a vize z urbanistické studie z roku 2018. Jak by to mohlo vypadat v praxi?
Ty hlavní investice, které se vztahovaly k samotnému provozu areálu, už máme za sebou. Teď bude materiál sloužit ke dvěma věcem. Zaprvé tu stále je projekt Národního zemědělského muzea, které i nadále uvažuje nad svou pobočkou na výstavišti. Díky materiálu budeme moc řešit umístění této nové budovy. Zároveň řešíme dokument Město a voda, který pro město České Budějovice vytvořilo studio A8000. Výstaviště je v tomto ohledu významným hráčem. Jednat budeme o zapracování nápadů z této studie do dějů na výstavišti. Pokud vzniknou přes Vltavu nové lávky, zpřístupní areál ze staré části města do nové. Je to pro nás velmi zajímavé. Díky tomu dokážeme dostat některé zásadní ekonomické děje k nám.

Město před nedávnem prezentovalo například projekt Slunečního ostrova. Na kolik si myslíte, že to je reálné? Může se výstaviště opravdu stát místem, které propojí dvě části Budějovic rozdělené Vltavou?
Nechci být až moc ambiciózní ani skromný. Myslím ale, že tento směr dává smysl, obzvlášť s ohledem na to, kam podobná místa v centrech měst napříč Evropou směřují. Výstaviště nejen u nás čeká významné otevření obyvatelům a návštěvníkům města. Přináší to nové komerční děje.  

S kým o těch plánech jednáte?
Chtěli jsme být velmi transparentní už od začátku, a to hlavně vůči městu. Tuhle studii jsme s našimi architekty v roce 2018 představili radním. Kvitovali to. Dalším partnerem je ateliér A8000, který tvořil studii Město a voda a přivedl nás k dějům kolem tohoto materiálu. Dalším partnerem je kraj.

Co vnímáte vy osobně jako největší úkoly ve staronové funkci?
O některých plánech jsme již mluvili. Z pohledu hlavního byznysu výstaviště a obchodní činnosti je to jasné – dostat se na čísla z předcovidových let. Musíme sledovat trendy v tomto odvětví, protože se díky covidu zásadně mění. Na to musíme reagovat. Máme například signály, že některé firmy půjdou do vlastních formátů a pořádání svých akcí. My máme unikátní soubor výstavních pavilonů T1,T2 a Z. Můžeme tak nabídnout velká setkání a konference pro 500 až dva tisíce lidí. Stojí o to firmy, které působí v zemědělství či zdravotnictví. Doposud jsme hostili dvě úspěšné akce tohoto formátu.

Mají Budějovice na akce tohoto typu připravenou navazující infrastrukturu?
Pokud myslíte ubytování, tak s tím se pochopitelně potýkáme. My to ale ovlivnit nemůžeme, i když se do toho snažíme promlouvat. Dokážeme ale ovlivnit termíny tak, abychom akce směřovali do období, kdy hotely nejsou tak přeplněné.

Jak vypadá příprava na letošní vrchol sezony, kterým je Země živitelka?
U tohoto stolu, kde teď sedíme, jsem musel učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí, tedy zrušit tuto akci v roce 2020. Kolegové se poté pustili do přípravy dalšího ročníku a zaslouží si poděkování za to, jak se toho zhostili. Byli zdravě odvážní a úspěšní, hodně to akci pomohlo. Letos evidujeme velký zájem, chceme zobchodovat nové venkovní výstavní plochy a opravený pavilon. Jdeme do toho s pokoru a moc se na to těšíme.