Útočiště pro zraněné šumavské rysy nebo rysí sirotky vznikne poblíž bavorské obce Neuschönau jen nedaleko od české hranice. Chráněné šelmy by se tam měly zotavovat v prostorném výběhu po nezbytně nutnou dobu aby se následně opět mohly vypustit do volné přírody. Vznik tohoto velmi potřebného zařízení vítá i vedení Národního parku Šumava, protože tam bude možné umístit i rysy z české strany.
Až doposud nebylo pro rysí pacienty odpovídající zařízení v Bavorsku. Zraněná nebo osiřelá mláďata, jejichž matku například usmrtilo auto se po odchycení převážela do chovné stanice v Dolním Sasku. Jde o zařízení, kde se pečuje o zraněné rysy tak, aby mohli být později opět vypuštěni do volné přírody. Je třeba omezit co nejvíce kontakt s lidmi, důležité je, aby si nezvykli na pohodlný přísun stravy a nepřišli tak o instinkty dravé šelmy.
„U nás na Šumavě se nám podařilo vyléčit jedno rysí mládě. Je to událost, která se stala už před zhruba 10 lety, kdy bylo nalezeno tříměsíční mládě rysa ostrovida. Po srážce autem mělo vážné a komplikované zlomeniny zadních končetin. Nakonec se nám mládě podařilo zachránit, ale ta rekonvalescence byla příliš dlouhá,“ vzpomíná mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Šlo o velmi mladého jedince, který neměl žádné návyky. Neuměl by lovit a s velkou pravděpodobností by uhynul, proto zůstal v zajetí. „Rysa jsme tedy umístili do naší záchranné stanice v Klášterci u Vimperka, kde šlo o upravenou voliéru. Ale pro léčbu a následné vypuštění potřebujete jiné zázemí. Takové ale u nás ani na bavorské straně Šumavy zatím nebylo,“ konstatoval Dvořák.
Podle mluvčího parku nemá smysl, aby na každé straně hranice bylo jedno zařízení, které by se staralo o zraněné nebo osiřelé rysy. „My bychom to vznikající bavorské cetrum určitě využívali, protože se jedná o jednu a tu samou populaci rysa. Je jedno, jestli se rys pohybuje v Rakousku, Česku nebo v Německu. Je to migrující zvíře. Naším úkolem teď bude zajistit právní záležitost, protože když se najde rys u nás na Šumavě, tak bude třeba ho převést do jiného státu, a to bude vyžadovat nutnou administrativu,“ zdůraznil Dvořák.
Každoročně se na území šumavského parku řeší případy, kdy dojde ke srážce rysa s autem. Naštěstí jde jen o jednotky případů, ale i to stačí. Většinou po takových nehodách rys uhyne, ale může se stát, že zvíře utrpí zranění, která půjdou vyléčit a bude mít možnost vrátit se do volné přírody.
Šumavská populace rysa se rozkládá na 13 000 kilometrech čtvrtečních. „Nemůžeme říct, kolik rysů je přesně na Šumavě a kolik jich je v Bavorském lese. V celém areálu výskytu máme zhruba 120 dospělých jedinců rysa ostrovida. Jde o zvířata starší jednoho roku, úmrtnost mladších jedinců je poměrně vysoká a proto je nezahrnujeme do našeho monitoringu. Je to obrovská oblast, která u nás sahá až do Brd, do Rakouska a do Bavorska,“ řekl mluvčí.
Z výsledků sledování rysů je známo, že se na území národních parků dožívá i poměrně vysokého věku. Existují jedinci starší deseti let. Je to potvrzený údaj, který vychází z fotopastí umístěných na území národního parku. „Když se narodí kotě, tak si ho matka vodí a my je pak vidíme přes fotopasti. V prvním roce jejich života je označujeme jen registračním číslem. Po roce dostává jméno. Třeba letos mohla jméno vybrat veřejnost přes náš Facebook. A známé mládě rysa tak dostalo jméno Barnabáš. Poté rysa sledujeme. Snadno je rozeznáme podle jeho unikátní kresby,“ vysvětlil Dvořák.
Bohužel mortalita dospělých rysů, kteří se dostanou mimo území chráněné krajinné oblasti je poměrně vysoká. Velký podíl na tom má automobilová doprava a pytláctví, což je opravdu zásadním problémem. Na Šumavě má stabilizovanou populaci. „Ale stále je izolovaná a my bychom potřebovali, aby se nějaký rys či rysice dostal sem k nám z jiné populace. Nejbližší rys je z karpatské populace, tedy ti z polsko-česko-slovenského pohraničí. Tam jsou ale pro rysa jen obtížně překonatelné překážky v podobě silnic a dálnic, tak je téměř vyloučeno, aby se k nám touto cestou dostali,“ konstatoval Dvořák.
Velké starosti ovšem dělají vedení parku pytláci, pro které stále zůstává rys cennou trofejí i když riskují vysokou pokutu a soud vzhledem k tomu, že se jedná o přísně chráněného živočicha. „Jak už jsem zmínil, přes fotopasti sledujeme pohyb rysů. Stane se, že se jedinec z ničeho nic přestane na snímcích objevovat. Když dojde ke srážce, tak to lidé v drtivé většině nahlásí. Když se ale o nich žádná zpráva nikde nenajde, tak jde nejspíš o úmyslné pytláctví za účelem získání trofeje. Takové případy i teď prošetřuje Celní správa,“ zmínil mluvčí. Z poslední doby jsou známé dva takové případy. U Nýrska na Klatovsku našli celníci v mrazáku jednoho lovce dva rysy. Byli připraveni pro preparaci. Další případ je z Prachaticka, kdy byl také upytlačen rys a už je vypreparovaný.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.