Pár šťastných náhod a dobrých rozhodnutí nás dostalo tam, kde jsme teď, říká majitel Bouda Burgers

Asi nejde začít jinak. Jak Bouda Burgers vzniklo?
Začínali jsme na Jihočeské univerzitě, kde jsem studoval Ekonomickou fakultu. V prvním ročníku jsme měli semestrální předmět „Projekt firma“, kde jsme měli vytvořit fiktivní firmu, a zařídit vše, co je potřeba k tomu, aby mohla začít fungovat. Vymyslet koncept, know-how, ekonomiku atd. Bylo to hodně práce a já si tenkrát, ještě se svým společníkem, řekl, že je škoda to nezrealizovat.

Šli jsme za vedením univerzity a díky jejich svolení jsme mezi kolejemi K3 a K4 otevřeli boudu. Pracovali jsme na tom rok. Díky tomu, že v té době na univerzitě nic jiného nebylo, lidé si to velmi rychle oblíbili. Točili jsme pivko, občas jsme pozvali DJs, dělali jsme burgery a byl to vlastně takový náš studentský underground.

Proč jste se vydali zrovna gastro cestou?
Já upřímně vlastně taky nevím. Mám rád jídlo, rád ochutnávám a sleduji celou etiketu, která ke stolování patří, zároveň mám rád i streetfood a celou kulturu kolem toho. Vzhledem k finančním vstupům, bylo nejjednodušší začít streetfoodem. První boudu jsme sehnali za jediné našetřené peníze do nájmu, pořídili vybavení. Šli jsme do toho na 100 %, buď to vyjde anebo ne.

Jak na ty začátky vzpomínáte? Bylo to těžké?
Začátky byly těžké a velká dřina to tedy opravdu byla. Ale já jsem tomuto projektu opravdu věřil. Díky tomu, že jsme byli na univerzitě aktivní, jsme mohli být součástí festivalů a jiných projektů. Univerzita mě tímto směrem obohatila nejvíce, co šlo.

Vy jste se ale později museli z univerzity přestěhovat. Proč?
Zhruba po roce přišla z rektorátu informace, že Bouda musí pryč. Nebylo to nijak namířené proti nám. Šlo prostě o to, že univerzita stavěla studentský klub Kampa a bylo potřeba ten kampus „vyčistit“. Nechtěli jsme ten projekt zabalit, a tak jsme hledali místo, kam Boudu umístíme. Nakonec se nám ozvali z obchodního centra Čtyři Dvory. Tehdy začal trochu jiný, reálný byznys. Předtím jsme byli pořád tak nějak chránění kampusem, ale tady už to bylo o něčem jiném. Zde byla skutečná konkurence.

Ani jeden z nás nebyl v gastru vyučený, museli jsme se hodně rychle rozjet a začít makat, pokud jsme chtěli, aby projekt přežil. Začali jsme pilovat housky, maso a všechny věci, které bylo třeba zlepšit. Paradoxně nás to ale nutilo se pořád zlepšovat, a to vidím zpětně jako obrovské plus.

A kdy se ze studentského projektu stal takhle velký podnik, který má jedny z nejlepších, ne-li nejlepší, burgery ve městě?
Myslím si, že nám výrazně pomohl rozvoz, a především spolupráce s Dáme jídlo. Díky rozvozu, jsme mohli být blíže lidem z celého města. Jelikož tuto službu zatím nikdo moc nevyužíval, tak jsme si tím vytvořili náskok oproti konkurenci.

Paradoxně taky hodně pomohlo, když jsme se rozdělili se společníkem. I když jsme spolu měli skvělé vztahy a rozdělení proběhlo v klidu, tak si myslím, že tady totiž opravdu platí, že jeden je málo a dva jsou moc. Věděl jsem, že teď jsem na to sám a musím ten projekt vést a posouvat. Všechno to bylo mnohem rychlejší.

Gastro nezažívalo poslední roky úplně nejlepší období. Platí to i u vás? Dotkl se vás například nějak covid?
Dotkl, ale vlastně opačným směrem. Gastro se ze dne na den přesunulo do delivery, a všichni se museli učit, jak v tom chodit. My jsme se ale nic učit nemuseli, my jsme na tom konceptu jeli už čtyři roky. Měli jsme zvládnuté obalové materiály i to, jak udržet jídlo teplé. Všechno tohle nám opravdu hodně pomohlo. Měli jsme díky tomu obrovský náskok před konkurencí.

Dokážete říct, který váš produkt je mezi zákazníky nejoblíbenější? Máte nějaký bestseller?
Určitě Bouda burger. Ten je nejoblíbenější, nese i naše jméno. A pak asi Cheese king, který je pro milovníky sýrů. A Češi jsou milovníci sýra. Začínal jako burger měsíce, ale byl tak oblíbený, že jsme ho nakonec zařadili do stálé nabídky.

Je mi jasné, že neprozradíte nějaké vaše know-how. Ale co dělá podle vás ty vaše burgery tak oblíbenými?
Tak určitou část bude určitě dělat konstantnost. Vše máme nanormované, chceme, aby každý produkt byl dobře udělaný, máme kvalitní suroviny, které si nejdříve otestujeme. Nechceme jít prostě dolů s kvalitou na úkor ceny.

Teď jsme třeba vyvíjeli nové housky. Ty předtím byli dobré, ale chtěli jsme je mít ještě lepší. Takže nám v Pekařství Křižák vytvořili speciální housku, která je ideální přímo pro náš street food, má výbornou chuť, je vhodná na delivery i na to, odnést si burger v tašce domů. Každá houska od Křižáka je dělaná ručně a je to takové malé umělecké dílo.

Všechny vaše pobočky jsou na principu street foodu. My ale sedíme v restauraci v Divadelní ulici. Proč jste se rozhodli jít do otevření restaurace?
Mně se ten prostor vždycky opravdu líbil. Rád jsem chodil do Hospůdky u Divadla, a vždy jsem obdivoval, co tady dokážou vytvořit. Projevil jsem o tento prostor zájem, v té době, ale nebyl volný. Pak zase opět „pomohl“ covid, protože předchozí nájemce prostor opustil. Později se mi ozvala majitelka, že je tady volno a já neodolal. Tak jsme si plácli.

A co si tady u vás teda lidi můžou dát? Najdou tady to stejné, co máte na ostatních pobočkách?
Vůbec ne, nabídka zde v Bouda Restaurant je úplně jiná. Respektive je uzpůsobená restauračnímu zařízení. Ve streetfoodu se hraje na rychlost, tam nechce nikdo čekat. Tady je více prostoru si s jídlem vyhrát.

Od ledna tady máme každý týden nějakou specialitu a denní menu. Zároveň připravujeme i spoustu novinek.

A prozradíte něco konkrétního?
Tak bude určitě na výběr z více druhů bulek, budeme klást větší důraz na propojení chuti bulky a vnitřních komponentů. Připravujeme třeba celkem pecku pro milovníky sýru. Jde o roztavený cheddar, který zalije celý burger. Budeme dělat například i mac’n‘cheese.

Chceme prostě nabídnout věci, které tady v Budějcích v rámci toho amerického stravování zatím nikdo nenabízí.

Takže se mají zákazníci určitě na co těšit. Trochu teď odbočím. V dnešní době se hodně mluví o nadbytečné konzumaci masa. Moderní začínají být veganské verze burgerů. Jak se na tento trend díváte? Patří to vůbec k streetfood kultuře?
Myslím, že ano. Já jsem milovník masa, ale také si myslím, že to, v jakém množství se dnes maso konzumuje, není úplně dobré. Věřím tomu, že za 15 až 20 let se v tomto směru gastro hodně změní.

A protože se snažíme dívat za roh tak v současné době vyvíjíme společně s naším řeznictvím Antoni variantu masa do burgeru, které bude veganské a zároveň bude co nejvíce připomínat chuť masa.

Na závěr mi nedá se nezeptat. Máte po těch letech vůbec pořád rád burger?
Jasně, že mám. (smích) Nejím ho tedy už tak často jako dřív, teď si ho dám třeba jednou do měsíce, ale pořád mi chutná. Vždy, když jedu do zahraničí nebo jdu do nějaké dobré restaurace, dám si burger. Člověk musí pořád držet krok s konkurencí a mě baví ty věci pořád zkoumat a zlepšovat.