Jako každý rok se lidé po celém Česku chystají z neděle na pondělí oslavit příchod prvního máje pálením čarodějnic. Tento zdánlivě neškodný zvyk však pro některé volně žijící živočichy může znamenat velké nebezpečí. Například ježci se s oblibou zabydlují v hromadách klestí, kde pak také často uhoří. Podle odborníků tomu mohou lidé předejít třeba tím, že se stavbou hranice začnou až těsně před jejím zapálením.
Poslední dubnový den je pro velkou část lidí neodmyslitelně spjatý s pálením čarodějnic. Zejména na venkově se lidé scházejí na návsích a společně večer zapalují hranice a velké hromady klestí, které tam posledních několik týdnů poctivě přinášeli. Na první pohled se může zdát, že se jedná o neškodný zvyk, to je ale omyl. Pod hromadami větví se totiž mohou zabydlovat různí živočichové.
„Nejčastěji se jedná o ježky, kteří mají hromady větví a klestí v oblibě. Není ojedinělé, že právě po pálení čarodějnic k nám lidé vozí popálená zvířata,“ zmiňuje Petr Skála z jihočeské záchranné stanice živočichů v Rozovech u Temelína. Největším problémem jsou podle něj hromady, které už jsou na místě připravené ke spálení delší čas. Ježci se v nich zabydlí a je pak těžké je vůbec uvnitř změti větví a chrastí objevit.
„Nejlepší způsob, jak předejít takovému scénáři, je nanosit na hranici dříví až těsně před spálením. Pod velkými hromadami není snadné zvíře včas odhalit,“ radí Skála. „Pokud se však už lidem ježka, nebo jiného živočicha, zabydleného v hromadě dřeva určené ke spálení podaří vypátrat, nejlepší způsob, jak mu pomoci, je přenést jej v rukavicích ideálně na místo, kde mu nebude hrozit žádné další nebezpečí,“ dodává.
Někteří ochránci však varují, že zejména ježci se do hromady klestí mohou nastěhovat i v relativně krátkém časovém období. Stačí jim k tomu podle nich třeba i jedna jediná noc. Ze zapálené hranice poté zvířata nemají téměř žádnou únikovou cestu. A i když se jim prchnout nakonec podaří, bývají mnohdy už tak popálená, že jejich šance na přežití jsou mizivé.
„Bohužel k tomu dochází každý rok. Pokud objevíte zvíře ještě živé, je potřeba ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici,“ uzavírá Skála. Kompletní seznam záchranných stanic, které mohou lidé v případě potřeby oslovit, je k dispozici na webu zvirevnouzi.cz. Pomocí přehledné mapky si pak můžete najít stanici, která se nachází ve vašem regionu.
Nebezpečí uhoření ovšem nečíhá na ježky a ostatní živočichy pouze v období májky. Na pozoru by se měli mít zejména zahrádkáři, a to zejména ti, kteří se nyní na jaře chystají na svých pozemcích po zimě pálit nashromážděné hromady uschlých větví, trávy či jiného bioodpadu.
Českobudějovicko, Českokrumlovsko: Rozovy u Temelína, tel.: 602 112 143
Prachaticko: Klášterec u Vimperka, tel.: 731 530 223, 731 530 325
Strakonicko, Písecko: Makov, tel.: 732 239 960, 737 766 947, 728 252 821
Jindřichohradecko: Třeboň, tel.: 384 722 088
Táborsko: Hrachov, tel.: 603 259 902
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.