Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko hřbitovům v Českých Budějovicích. Ty se nacházely například na Piaristickém náměstí nebo u Černé věže. Víte, který budějcký hřbitov je svou rozlohou vůbec největší? A kde se nacházel vojenský hřbitov z konce 18. století?
Zimní snímek z roku 1970 zachytil končící původní Staroměstskou ulici od staroměstského hřbitova směrem jižním ke staroměstské škola, která však byla v únoru toho roku stržena. Škola dlouho odolávala jednak proto, že to bývala škola (školy se nemají bourat) a za druhé, že v přízemí školy byl obchod Potraviny – Maso, pro který zatím nebyla náhrada (teprve se začal stavět družstevní obchodní dům Družba). Radnice nechala školu zlikvidovat v únoru, kdy bývaly tuhé mrazy, lidi jsou v práci nebo doma a nemají dost energie se veřejně vyjadřovat. Navíc v roce 1970 „krotil“ Vasil Bilak tzv. kontrarevoluci z roku 1968.
Po pravé straně budoucí nové Staroměstské probíhá zeď hřbitova, přes kterou je vidět hustou stromovou vegetaci. Staroměstský hřbitov, i když jako hřbitov nepoužívaný, je čtvrtý největší hřbitov ve městě, má katastrální rozlohu 4810 m2. Hřbitov U sv. Otýlie má plochu 70 472 m2, hřbitov v Mladém 20 459 m2, židovský hřbitov 6470 m2, bývalý hřbitov na Piaristickém náměstí měl plochu 2283 m2 a někdejší městský hřbitov kolem kostela (katedrály) sv. Mikuláše 2383 m2.
Za městem ještě býval od roku 1797 vojenský hřbitov mezi Roudenskou silnicí a Malší o rozloze přibližně 1500 m2. Sloužil i po 2. světové válce. Někdy tam byli uloženy zemřelí ve vojenské nemocni, kteří neměli žádné doklady. Ještě po roce 1952 se na vojenském hřbitově o svátcích objevovaly zapálené svíčky
Na staroměstském hřbitově se pohřbívalo už od časů Čéčových Budivojovic, skoro o 50 let dříve, než byly založeny vlastní České Budějovice. Posledním zde pohřbeným byl občan města dne 23. dubna 1889. V současně době to ani není hřbitov, spíše listnatý les se sem tam zbytky náhrobků. U severní strany kostela jsou pochování první biskupové ve městě včetně Jana Valeriána Jirsíka. U jižní strany kostela jsou pochování rodiče Adalberta Lanny. Na desce je uvedeno: Familie Lanna, Tadäus Lanna (1775 – 1828). Při jižní straně novější zdi hřbitova je náhrobek s textem: Franciscus Daudlebský de Sterneck, Consul Urbis Budwincensis, 1750 – 1825. Z dalších významných měšťanů jsou čitelné (tedy byly, dnes tj. červenec 2023 to může být jinak, areál je zamčený) náhrobky F. L. Claudi a Plonnera.
Osamoceně stojí náhrobek s nápisem: Dem 1. budweiser Redakteur Z. A. Richter (1817 – 1870). Na hřbitově byl pochován i první český učitel ve městě J. Zajíček roku 1795. Původní náhrobní kameny jsou umístěny také uvnitř kostela Např. výběrčího daní Řehoře J. Stoltze (1715) a jeho manželky Marie Magdaleny (1724) Poněvadž byl hřbitov zrušen v roce 1889, nejsou zde secesní náhrobky jako na sv. Otýlii nebo v Mladém, kde často výtvarně hodnotné. Prvky novogotiky a novorenesance na dnes jen tak tak zachovalých náhrobcích staroměstského hřbitova jsou též hodnotné. Jen je hřbitov skoro pořád zamčený.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
