Parazit motolice velká se vyskytoval u 18 procent ulovených jelenů v šumavském národním parku. Vyplývá to z přeshraničního projektu, na němž se spolu se šumavským národním parkem podílel i Národní park Bavorský les. Motolice žije v játrech zvířat, pro člověka není nebezpečná.
„Vyšetření více než 650 jelenů ulovených v projektové oblasti ukázalo, že míra nakažení v Národním parku Šumava je v současné době necelých 18 procent, tedy téměř každé páté zvíře je nakažené. V bavorské části projektové oblasti je prevalence o něco nižší a dosahuje necelých 14,5 procenta," uvedl koordinátor projektu Tomáš Peterka. Z více než 150 vzorků srnců byla motolice velká zjištěna pouze u jednoho. Z téměř 500 odebraných vzorků prasete divokého nebyl pozitivní ani jediný.
Motolice velká je severoamerický parazit, který se do Evropy dostal ve druhé polovině 19. století společně s dovozy kopytníků chovaných v oborách a parcích. Motolice žijí v játrech hostitelů, což jsou v Evropě například právě jeleni, a živí se krví. Motolice produkují vajíčka, která se uvolňuji do trávicí soustavy hostitele a spolu s trusem odchází do vnějšího prostředí. Pokud se vajíčka dostanou rovnou do vodního prostředí, stávají se dalším zdrojem nákazy.
„Zvěřinu napadenou motolicí je obvykle možno konzumovat a nepředstavuje žádné riziko. Infikované jedince nelze snadno od zdravých poznat. Lovci si však často povšimnou při vyvrhování zvěře změn na játrech. Ta jsou obvykle zvětšena, se zaoblenými okraji. Povrch jater může obsahovat tmavý pigment a na jejich povrch mohou vystupovat i cysty se zapouzdřenými motolicemi," řekl Peterka.
Na české straně Šumavy bylo podezření na výskyt parazita již od 80. let minulého století. Pitvou se potvrdilo až v roce 2005. V sousedním Národním parku Bavorský les byla motolice velká poprvé zjištěna v uloveném kusu jelena evropského teprve na podzim 2019. Na území NP Šumava žije přibližně 1000 kusů jelenů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
