Nová pamětní deska v Jindřichově Hradci je věnovaná 17. listopadu, Dnu boje za svobodu a demokracii. Mramorový památník se zobrazením ruky s prsty do V jako symbolu vítězství je na budově Staré radnice. Pietní akce s odhalením desky se dnes po setmění na náměstí Míru zúčastnily desítky lidí. Svíčky zapalovali u blízkého sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice, u něhož se místní scházeli i při sametové revoluci v roce 1989.
„Je důležité si připomenout, že se našlo hodně lidí, kteří nevěděli, do čeho jdou, a doufali, že se povede systém změnit," řekl starosta Michal Kozár (ANO). Podotkl, že sám byl při sametové revoluci ještě malý kluk.
Na letošek sice nepřipadá kulaté výročí listopadových událostí, podle starosty je i tak vhodná příležitost si je víc připomenout, i ve světle války na Ukrajině, situace v Izraeli a jiného dění ve světě. „Že jsme za něco bojovali a něčeho chceme v budoucnu dosahovat," řekl.
Dnešní setkání pořádala radnice s jindřichohradeckým křesťanským sdružením mladých YMCA. Promluvili pamětníci dění ve městě z konce roku 1989. Nesouhlas mezi lidmi vyvolal jeden z nich, který se snažil řeč využít ke kritice současné vlády.
Farář Českobratrské církve evangelické Jan Blažek v úvodu připomněl, že tamní setkání při sametové revoluci začínala písní Ach synku synku, již měl rád i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Věděli jsme tenkrát, že potřebujeme v naší zemi toho hodně napravit, že těch koleček, která se polámala, je hodně," řekl před dnešním zpěvem písně, k němuž hrál na kytaru.
Na začátky sametové revoluce zavzpomínal také Zdeněk Kasper. Řekl, že se k morovému sloupu na náměstí vrací 17. listopadu pravidelně, stejně jako v minulých letech přinesl fotografii Václava Havla.
„V našem jednadvacetitisícovém městě jsem byl 19. listopadu (1989) já a tři estébáci u sloupu," uvedl Kasper, který tehdy studoval v Praze. Na vlastní kůži už předtím zažil stíhání komunistickou Státní bezpečností (StB), obviněný byl z rozvracení republiky. Koordinační centrum Občanského fóra pak bylo nějakou dobu u něj v bytě.
Jak politická situace v zemi dopadne, v prvních dnech po 17. listopadu v roce 1989 nikdo nevěděl. „Byli jsme s manželkou domluvení, že ona se ničeho zúčastňovat nebude, protože jsme měli malé děti. Kdyby něco, tak že to odskáču jenom já," řekl Blažek, který také patřil mezi tehdejší jindřichohradecké aktivisty.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
