Levý břeh Vltavy. V uplynulých měsících se opět řeší budoucnost rozsáhlého území podél řeky, která protéká Českými Budějovicemi. Jak vnímáte budoucnost levého břehu Vltavy? Na to se Budějcká Drbna zeptala zastupitelů v dalším dílu Politické koridy.
Již v minulém volebním období se této problematice věnovala koalice vedená hnutím ANO. Tehdy byla Ateliérem 8000 dopracována studie Město a voda, která se věnuje souladu života a urbanizace města ve vztahu k oběma řekám. Ty jsou základem, ale i bariérou dělícím naše město.
Levý břeh Vltavy si jistě zaslouží, aby se mu město věnovalo, což je ambicí také nové územní studie. V tuto chvíli však chybí odpovědi na mnoho otázek týkajících se dopravní infrastruktury, majetkových vztahů města a soukromého sektoru či sladění zástavby a zeleně, která je v této studii výrazně dotčena. Rozvojovým studiím tohoto území je třeba se věnovat, ovšem k realizační fázi je ještě velice dlouhá cesta a celému záměru bude jistě ku prospěchu, když proběhne nejen nejedna odborná debata, ale město bude také co nejvíce naslouchat názorům veřejnosti.
K položení dotazu Vás zřejmě přimělo nedávné veřejné (ne)projednání Územní studie Levý břeh Vltavy, který proběhlo v "utajeném režimu".
Považuji za velmi nešťastné, že informace o veřejném projednání se nešířila tak, jak by si to důležitost a významnost studie zasloužila. Vždyť řešené území rozkládá na ploše 60 ha.
V koaliční smlouvě v programové části vedení radnice slibuje "zavedení online sledování přípravy prioritních projektů, aby občané mohli sledovat, jak příprava takto definovaných projektů pokračuje a kontrolovat vedení města".
Rovněž jsme ubezpečováni o efektivním využití informačních technologií jak uvnitř úřadu, tak ve vztahu k občanům.
V tomto případě se to opravdu nepovedlo. Snaha možná byla, ale dopadlo to jako vždycky.
Máme již z minulého volebního období zpracovanou, projednanou a schválenou strategickou studii Město a voda 2020, jejíž naplňování i nadále podporuji. Zmíněná studie Levý břeh Vltavy z ní vychází.
Při proměně levého břehu Vltavy v živoucí místo pro sport i kulturu však nesmíme zapomínat ani na přírodní hodnoty tohoto území.
Informaci o "veřejném" projednávání územní studie levého břehu Vltavy jsme jako zastupitelé SPD od vedení radnice nedostali. Dozvěděli jsme se to pouze z úřední desky města. Nejsme pro betonové komplexy v našem městě, je to úplně mimo trend zelených měst. Důležitým aspektem je zadržování vody v krajině. Po asfaltu a betonu voda steče do kanalizace, naopak trávník umožňuje vsáknutí vody. Ta se z něj vypařuje, a tím ochlazuje okolní vzduch. Obyvatelé leckdy nechápou, jaké přínosy má zeleň pro město. Tomu, že parky a zeleň ovlivňují mikroklima města, nepřikládají velkou důležitost. Zapojení, zájem a informovanost obyvatel je klíčem k tomu, aby ve městech vznikaly moderní a funkční parky vytvořené odborníky s respektem k přírodě. Nahradit zeleň zasazením do dlažby nebo zelené střechy není řešení. Nemluvě o odpočinku, relaxaci a sportovním vyžití.
Už historicky nebyla původní osada Budivojovice na dnešním Pražském sídlišti orientována k řece Vltavě, ale stavěla se k ní zády. Stejně tak pozdější královské město leželo na pravém břehu Vltavy. Levý břeh města je dodnes málo prostupný na pravý a projevuje se to zejména v oblasti Výstaviště. Je proto nutné stavebně upravit a zprůchodnit areál Výstaviště, směrem k řece zřídit další lávku přes Sluneční ostrov, který město připravuje.
Levý břeh řeky je cíleně zatraktivňován, ať už jde o pláže nebo nový ČEZ areál Vltava. Město plánuje aquapark před křižovatkou Diamant s využitím tepla z temelínského horkovodu. Na obrysech studie Město a voda pořídilo město novou územní studii. Byla by věčná škoda naše řeky nevyužívat.
Odpovědi nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle data a času doručení do redakce. Petr Maroš (ODS), Šimon Heller (KDU-ČSL), Martin Maršík (Jihočeši 2012) a Zuzana Kudláčková (Piráti) na otázku redakce neodpověděli.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.