Stejně jako v minulosti i letos jihočeská pobočka Paměti národa přinese do Budějovic další kameny zmizelých, připomínající oběti holocaustu. Letos přibude do budějovických chodníků hned šestnáct betonových kostek s mosaznou deskou a vyrytými informacemi o někdejších obyvatelích domů, před nimiž budou zabudovány do země.
Pátek, 23. října 2020, 19:00
Další kameny zmizelých připomínají pět židovských občanů Českých Budějovic, kteří se za druhé světové války nevrátili z transportu. Na místech, kde stály jejich domy, kameny položili zástupci Paměti národa.
Instalace kamenů započne 7. listopadu v 15:00 na adrese Na Nábřeží 4, poblíž Modrého mostu, kde budou položeny kameny rodině Weberových. Následně dojde též na zastávky v Prokišově ulici u bývalého domu rodiny Kulkových, na Lannově třídě bude položen kámen očnímu lékaři Ervinu Klauberovi, v Chelčického ulici kameny připomenou rodinu Zenkerových a poslední zastávkou bude Husova třída, kde budou položeny kameny sourozencům Suchařípovým.
„Tradičně též na odpolední pokládání kamenů zmizelých naváže večerní program v Kendeho vile, který je v tuto chvíli již vyprodán. V salonu vily vystoupí s přednáškou o budějovických kamenech zmizelých spolupořadatel každoroční instalace kamenů, historik a badatel Jan Ciglbauer. Po jeho přednášce pak opět tradičně naváže hudební program večera, kterého se tentokrát zhostí budějovické Swing Trio Avalon, které má připravený repertoár mimo jiné i židovských swingařů zpoza velké louže,“ ředitel pobočky Paměť národa Jižní Čechy Tomáš Tratina.
Všechny oběti, které připomínají kameny zmizelých, spojuje příběh plný utrpení. Nejinak tomu bylo i v případě očního lékaře Ervina Klaubera Ten se narodil 4. prosince 1882 v Praze a první světovou válku prožil jako vojenský lékař na oční klinice. V roce 1919 se usadil v Budějcích, kde si na Lannově třídě brzy zavedl úspěšnou oční ordinaci. Podle vzpomínek současníků léčil nemajetné zadarmo a až do roku 1940 chodil bezplatně do místního chudobince. S první manželkou Albínou měl syna Tomáše. Po její smrti si vzal za manželku její sestru Markétu a měl s ní dceru stejného jména. I když se Klauber již v roce 1906 nechal pokřtít, nacisté na jeho židovský původ nezapomněli a vztahovala se na něj všechna protižidovská opatření. Díky manželství s „árijkou“ ale nebyl zařazen do transportu Akb. Od začátku okupace si na něj zasedl vedoucí židovského referátu gestapa Willi Steinmann. Při domovní prohlídce v létě 1939 Klauberovi zabavil peníze a urnu s popelem jeho první ženy, ze které vyjmul zlatou zubní korunku. Tu musel Klauber sám prodat a peníze i s potvrzením odevzdat gestapu. Dne 5. října 1942 byl Klauber zatčen po udání, že se prý ohradil proti nějakému říšskému Němci. Trestním transportem byl poslán do Osvětimi, kde byl již 23. listopadu 1942 zavražděn. Willi Steinmann, který měl na svědomí neštěstí mnoha budějovických obyvatel, byl v rámci retribučních soudů odsouzen k trestu smrti a v roce 1947 popraven.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dostane také svůj kámen Jiří Gans? Toho sice neumučili nacisti ale mají ho na svědomí Českobudějovičtí komunisti a StBáci.