Vodárenská soustava jižní Čechy je stabilizujícím prvkem celého kraje

Po zvážení všech hledisek, jako je velikost akumulačního prostoru vodárenské nádrže nebo dopravní vzdálenosti do míst spotřeby bylo vybráno optimální umístění vodárenské nádrže do profilu Římov a úpravna vody do prostoru mezi obcemi Vidov a Plav. Tím byl dán základ pro postupný rozvoj soustavy do dnešní podoby.

Pitná voda pro 400 tisíc obyvatel

V současné době tvoří soustavu 3 úpravny vody. Hlavní je Plav, s níž je stavebním rozsahem objektů srovnatelná v Česku pouze úpravna vody Želivka pro Prahu. Další dvě jsou záložní spolupracující, a to v Táboře a Husinci. Součástí soustavy je také 17 čerpacích stanic, 35 vodojemů, 360 km hlavních řadů o profilu o průměru DN 300 - 1 400 mm, a 120 km vedlejších řadů profilu DN 100–300 mm. Pitnou vodou z ní odebírá na 400 tisíc obyvatel. Ročně jde o 16,5 milionů m³.

Vlastníky jsou obce a města

Vlastníkem soustavy je Jihočeský vodárenský svaz, což je zájmové sdružení měst a obcí Jihočeského kraje. Založen byl v roce 1993 při privatizaci státního podniku JIVAK. Cílem bylo zajistit, aby obce a města měla nad produkcí a distribucí pitné vody v regionu kontrolu a garantovala bezpečné dodávky „vody předané“ za rozumné ceny a tím samosprávám umožnila rozvoj jejich vlastních vodohospodářských sítí a zařízení z vybraného vodného a stočného.

Soustava je tak rozhodujícím zdrojem pitné vody a stabilizujícím prvkem rozvoje většiny lokalit regionu. Role Jihočeského vodárenského svazu je přitom zcela zásadní.

Přes 4 miliardy investic

Jihočeský vodárenský svaz tak plní své povinnosti, plynoucí ze zákona, včetně zajištění řádné správy a údržby vlastněného majetku a jeho dalšího rozvoje. Za dobu jeho existence JVS do vodohospodářského majetku investoval přes 4 miliardy korun, z nichž přes 1,3 miliardy získal především z národních a evropských dotací a také ž podpory Jihočeského kraje. S tím je spojeno mnoho práce projektů. Vodárenská soustava se v této době rozrostla o 120 kilometrů a stala se nenahraditelným zdrojem pitné vody na jihu Čech.

V první dekádě existence svazu byly dokončeny dálkové řady a zajištěno zásobení Táborska, Písku, Strakonic a Jindřichova Hradce. Ve druhé dekádě převládly investice zejména do výměn technologií a oprav vodohospodářských objektů. V této etapě se na vodárenskou soustavu napojilo Blatensko, Lomnicko, Kaplicko a další obce na Strakonicku a Písecku. Zároveň se posilovala i její celková odolnost a stabilita.

Ve třetí dekádě se obnovují nejdůležitější částí vodárenské soustavy, zvláště na úpravně Plav a její přívod surové vody z přehrady Římov. Průběžně se rekonstruují vodojemy a čerpací stanice. Díky tomu se také povedlo dostat podfinancovaný vodárenský systém do stabilní kondice a dodávat obcím vodu v kojenecké kvalitě odpovídající nejpřísnějším kvalitativním parametrům.

Naděje pro další sídla

Voda má ekonomickou hodnotu a je považována za zboží. Je to však vyčerpatelný a velmi zranitelný přírodní zdroj nezbytný k zachování života, rozvoje, a životního prostředí. Proto je důležitá jak ochrana vodních zdrojů, tak vodohospodářské plánování, sledující jejich využitelné množství.

Vodárenská soustava jižní Čechy je jedním z největších v Česku. Disponuje výraznou bilanční rezervou a ověřenou odolností. Obstála při povodních, vichřicích, suchu, provoz nepřerušila ani v době covidové pandemie. V čase klimatických změn se proto pro další obce, zápolící s nedostatkem nebo kvalitou svých vlastních vodních zdrojů, stala nadějí, jak tyto problémy řešit a vyřešit. Záleží jen na dostatku peněz, které si obce na tyto nákladné investice dokážou zajistit a na vodárenskou soustavu se napojit. Aktuálně na tom pracují například Chotoviny na Táborsku a obce Mladovožicka. Role JVS pak spočívá v zajištění technických a kapacitních podmínek pro napojení obcí.