Obraz pro moje město na pár minut zakryl náměstí. Ukázal, kdo jsou Budějčáci

Na pár minut bylo budějcké náměstí k nepoznání. Namísto dlažby ho pokryl obraz o rozloze přes 6400 m². Každý kousek plátna představoval jednu komunitu, organizaci nebo spolek, který v Budějcích působí.

Celkem sto skupin, školní třídy, senioři, dobrovolníci, kulturní instituce i sportovci, připravovalo své části obrazu několik týdnů. Všichni dostali plátno o velikosti osm na osm metrů a možnost spolupracovat s výtvarníky, kteří jim pomohli převést představu do skutečných barev a tvarů.

Obrazy rozzářily náměstí.

V jeden okamžik se všechna plátna rozložila na dlažbě náměstí a spojila ve velký „obraz pro moje město“. Bylo to pomíjivé, ale o to působivější. Lidé se zastavovali, fotili, hledali svoje plátno, plátno svého souseda, anebo školu svých dětí.

Akce byla součástí většího projektu spojeného s rokem 2028, kdy se České Budějovice stanou Evropským hlavním městem kultury. Podobně jako loni vznikla hudební „Óda na moje město“, letos došlo na výtvarné umění.

Zapojily se desítky organizací, od CykloBudějovice přes školu pro sluchově postižené až po otužilce, dětský domov Homole nebo komunitu BUDqueer. Velké zastoupení tu měly kulturní instituce jako Jihočeské divadlo, Jazz fest, Kultur klub a Alšova jihočeská galerie.

I přes vysoké teploty udrželi všichni své obrazy osm minut nad hlavou.

Součástí odhalení byla i malá oslava. Vernisáž pod širým nebem připomněla, že letos město slaví 760 let od svého založení. A právě to, co se děje mezi dvěma řekami, které Budějce tvoří, symbolizoval celý umělecký projekt „Pro moje město“.

Plátna z náměstí budou dál žít v roce 2028, kdy se znovu objeví na společné výstavě k zahájení Evropského hlavního města kultury. Už teď vzniká krátký film, který celý proces zachytí. Jedno je jisté – tenhle obraz nevznikl proto, aby visel v galerii, ale aby ukázal, kdo jsou Budějčáci a jak rádi mají své město.

Přípravy před vypuknutím akce ve čtyři hodiny.