Zmodernizovaný památník v Trocnově nabídne Žižkovu křtitelnici, šipky i kule z hradu Sion
Původní křtitelnice ze střížovského kostela, kde byl údajně husitský vojevůdce pokřtěn, originální zbraně z počátku 15. století, archeologické nálezy z husitského hradu Sion v podobě kulí a šipek, model vozové hradby i nová naučná stezka s 10 panely. To jsou hlavní lákadla zmodernizovaného muzea i venkovních expozic v areálu Památníku Jana Žižky v Trocnově na Českobudějovicku.
Jeho slavnostního otevření se v pátek 19. června mimo jiné zúčastnil hejtman Jiří Zimola, ředitel Jihočeského muzea František Štangl a odborník na husitské období Petr Čornej.
„Hlavním důvodem modernizace byl nový pohled na husitskou dobu, i když více než 30 let stará expozice prodělala lehkou ideologickou očistu už v době, kdy areál převzal od státu kraj a předal ji do naší správy. A nutná už byla i rekonstrukce zchátralé budovy muzea,“ uvedl Štangl.
Kraj dal na rekonstrukci 550 tisíc korun
Práce vedoucí k proměně areálu do nynější podoby trvaly od letošního února do poloviny června. „Vyžádaly si investici 5,5 milionu korun, z čehož 550 tisíc zaplatil kraj, 275 tisíc stát a zbytek byl uhrazen z evropských fondů,“ dodal Zimola s tím, že otevření památníku po rekonstrukci je jedním z pilířů letošního krajského projektu Jižní Čechy husitské.
Zimola zároveň připomněl, že nechybělo mnoho a žádné podobné akce se v Trocnově už konat nemusely. „Památník Jana Žižky se stal majetkem kraje v roce 2011, když o něj stát přestal jevit zájem. V případě, že by se jej neujala silná veřejnoprávní korporace mu hrozilo dramatické zmenšení a možná i likvidace. Zanikla by tak ojedinělá památka, která je důležitým připomenutím významných historických milníků jižních Čech,“ zdůraznil.
Nadšení z obnovy památníku, na níž se výraznou měrou sám podílel, neskrýval ani Čornej. „Žižka byl mým dětským hrdinou a touto expozicí jsem si splnil svůj dávný sen. Je pochopitelné, že za tu dobu se měnilo i moje vnímání tohoto husitského vojevůdce. A expozice ve zdejším muzeu vlastně odráží to, jak ho vnímám dnes. Za čas ho možná uvidím jinak, to je ale osud historického poznání,“ sdělil expert na husitství.
Kraj chce pokračovat v kultivaci a znovuoživení památníku i v budoucnu. „Například na loukách ve spodní části areálu by mohla vyrůst replika vrcholně středověké vesnice,“ uzavřel Štangl.
