Ochranu před povodněmi chceme, ale ne v této úpravě, shodují se u Maláku

Informační schůzku zahájil referát občanské iniciativy o stavu připravované stavby protipovodňových opatření a jejich možných důvodech. Z referátu vyplynulo následující: stavba protipovodňových opatření by měla být rozdělena do tří etap, přičemž na první etapu, která by měla ochránit Havlíčkovu kolonii a část Mladého, už je vydáno stavební povolení. O dalších dvou etapách toho mnoho nevíme.

Další věcí, která vyplynula z referátu iniciativy Zachraňme Malák, bylo vyvrácení argumentu o užitečnosti tohoto opatření pro střed města. Z doložené oficiální a volně dohledatelné mapy záplavových oblastí totiž je zřejmé, že centrum města, stejně jako levý břeh Malše, už před povodní chráněn je, z čehož vyplývá, že stavba by měla chránit pouze Havlíčkovu kolonii. Zbytek města tato opatření nepotřebuje.

Mapa záplavových oblastí

Navíc z technické části výkladu vzešlo, že dosud není zpracována dopadová studie, která by ukázala, jak přesně a jestli vůbec budou tato opatření občany chránit. Objevily se i názory, že současný stav chrání Havlíčkovu kolonii lépe. „Když se podíváte podél břehu, vidíte poměrně husté sítě kořenů. Tyto kořeny jsou jedním z nejlepších zpevnění celého povrchu, nedochází díky nim k nátržím ani poškození terénu. Toto věděli už Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín. Jakmile dojde k vykácení a přijde větší voda, celé břehy se roztrhají, protože voda se dostane do míst, kde odehnívají kořeny,“ uvažuje dendrolog Petr Kunce.

První etapa by se měla skládat z odbagrování části parku a postavení protipovodňové zídky, která by měla končit na hranici Kaplířovy ulice. Tady někteří účastnící diskuze viděli několik problémů. „Zídka nám skončí u Kaplířovky a co se stane dál? Máme snad zbytek dopytlovat až k mostu na Mánesově? Nebo až ke slepému rameni? Tohle přece nic neřeší, protože voda zídku obteče a vrátí se zpátky,“ nadhodil jeden z obyvatel Havlíčkovy kolonie. Nejvíc ale asi mrzí plánované vykácení padesáti vzrostlých stromů. „Na celém projektu je od samého začátku špatně to, že odbagrování parku má na výšku hladiny vliv jen dvacet centimetrů. Proč tedy nezvedneme ochrannou bariéru o dvacet centimetrů, a park se bagrovat nemusí. Efekt by byl stejný,“ říká Pavel Kolář.

Ke konci setkání, když už padala tma, se organizátoři rozhodli ukázat lidem cestu, jak pomoci. Kromě podpisů pod peticí pomůže především to, když lidé aktivně osloví zastupitele a s celou situací je podrobně seznámí. Organizátoři také všechny diskutující vyzvali, aby se s nimi v pondělí 21. září vypravili na zasedání zastupitelstva, kde se bude situace na Maláku diskutovat a může zde padnout zásadní rozhodnutí. Náměstek primátora Petr Holický navíc slíbil, že se pokusí zařídit, aby se bod týkající Maláku přesunul na pevnou hodinu, tak aby lidé věděli, kdy mohou přijít.

Napsal Jaroslav Pešek