Jaderná elektrárna Temelín jede naplno už deset let

Například Obecní úřad Temelín, pod nějž spadá několik dalších obcí dohromady s 900 obyvateli, jen za poslední volební období investoval 133 milionů korun.

Díky vysokým příjmům může obec podle starosty Petra Macháčka nabídnout stavební parcely pod průměrnými cenami, dostatek práce nebo třeba stravování dětí ve školce a škole zdarma.

Obyvatelé také neplatí žádné poplatky za likvidaci odpadů a mají velké zázemí pro sport a kulturu, byť pod věžemi jaderné elektrárny. Podle Macháčka to ale lidem nevadí. Počet obyvatel se zvýšil o stovku, další přibývání lidí zbrzdil odklad dostavby elektrárny.

„S vedením elektrárny máme, dá se říct, ideální vztahy. Ty teď narušují jen spekulace, že kvůli odložené dostavbě výrobních bloků by ČEZ mohl zrušit takzvanou rámcovou smlouvu,“ řekl Petr Macháček.

Do rozpočtu obce plyne díky smlouvě deset milionů korun ročně. Rámcovou smlouvu Jihočeský kraj uzavřel s ČEZ v roce 2009, díky ní zastupitelé zrušili usnesení z roku 2004, ve kterém jejich předchůdci odmítli dostavbu elektrárny. ČEZ za to slíbil vložit do regionu v následujících deseti letech téměř čtyři miliardy korun.

Další výhodou života u elektrárny je příjem z daně z nemovitosti. Díky jejímu areálu v katastru obec získává ročně do kasy přes 30 milionů korun, dříve to bývalo i 50 milionů. Jenom za poslední volební období tak podle starosty mohla obec investovat 133 milionů korun.

Ve všech místních částech byly postaveny či rekonstruovány víceúčelové budovy se společenským sálem, ve všech místních částech bude do příštího roku dořešena kanalizace včetně čistíren odpadních vod a septiků, ve všech je víceúčelové sportovní hřiště.

Postavena byla také bytovka, modernizováno fotbalové hřiště a revitalizována náves v Temelíně, nakoupena byla technika na údržbu zeleně. „A to je asi třetina z výčtu investic, za deset let by jich bylo na tři stránky formátu A4,“ poznamenal starosta.

Lidé podle něj obavy z jaderné elektrárny nemají. Naposledy se o tom přesvědčila řada zpravodajských štábů po havárii ve Fukušimě. „Přijely snad z celé Evropy a divily se, jak dobře jsou lidé informovaní o dění v elektrárně,“ uvedl Macháček.

Mnozí tam pracují a vědí, že tam funguje přísný pracovní režim. Třeba večer v hospodě si odpustí další pivo, když je ráno čeká test na alkohol. Vědí, že do modernizace a zvyšování bezpečnosti plyne miliarda korun ročně.

Za deset let plného provozu se změnila i samotná elektrárna, jejíž výstavbu a spouštění provázely protesty ekologických organizací v Česku i sousedním Rakousku. Ti naposledy protestovali před dvěma lety v souvislosti s plánovanou dostavbou.

I když ČEZ letos zrušil zadávací řízení na dostavbu, byla splněna řada požadavků ekologů, které vznesli na veřejném projednávání dostavby. Řada shodných opatření totiž vyplynula ze zátěžových testů EU po havárii ve Fukušimě. Více než polovina je jich splněna.

Výstavbu provázely poruchy i protesty

Před 10 lety, 11. října 2004, přešly oba bloky Jaderné elektrárny Temelín ze zkušebního provozu na plný režim. Zkušební provoz prvního bloku trval dva roky, druhého rok a půl.

Základní údaje o Jaderné elektrárně Temelín:

• Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Instalovaný výkon prvního bloku je 1078 megawatt (MW), druhého bloku 1055 MW.
• Vloni byla druhým největším zdrojem elektřiny v ČR, těsně za jadernou elektrárnou Dukovany. Do sítě dodala 15,065 terawatthodin elektřiny (Dukovany 15,798 TWh), což stačilo na pokrytí zhruba jedné pětiny spotřeby elektřiny v ČR. Hranici 15 terawatthodin má Temelín překročit i letos.
• O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto v roce 1980. Podle tehdejších plánů měla mít elektrárna čtyři bloky o celkovém výkonu 4000 MW. Stavební povolení bylo vydáno v listopadu 1986 a už v únoru následujícího roku byla zahájena výstavba provozních objektů. V březnu 1993 rozhodla česká vláda o dostavbě elektrárny v rozsahu pouze dvou bloků.
• Elektrárna byla vybudována na základě sovětského technického projektu, vylepšeného československými odborníky. Generálním dodavatelem technologické části elektrárny byla Škoda Praha. Systém kontroly a řízení pochází od americké společnosti Westinghouse.
• V květnu 1997 doputovala do Temelína první zásilka jaderného paliva, jež bylo do reaktoru prvního bloku vloženo v létě 2000. Štěpná reakce byla v reaktoru spuštěna 11. října 2000 a 21. prosince téhož roku začal první blok dodávat elektřinu do sítě. Stoprocentního výkonu reaktor poprvé dosáhl v půlce ledna 2002.
• Do reaktoru druhého bloku bylo palivo zavezeno v březnu 2002. Štěpnou reakci technici nastartovali 31. května téhož roku. Na plný výkon se druhý blok dostal počátkem března 2003.
• Povolení k zahájení zkušebního provozu vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) prvnímu bloku 10. června 2002, druhému 14. dubna 2003. Povolení k přechodu ze zkušebního provozu na plný režim dostaly oba bloky 11. října 2004.
• Spouštění provázely časté technické poruchy v nejaderné části elektrárny, zejména na parních turbínách. Temelín měl také problémy i s deformacemi palivových článků. Odpůrci elektrárny opakovaně poukazovali na údajný problém s kvalitou svarů primárního okruhu. ČEZ i SÚJB kritiku na základě provedených expertíz odmítly.
• Elektrárna zpočátku používala palivo od americké firmy Westinghouse. V létě 2010 ale zahájila přechod na palivo ruské společnosti TVEL, která je v současnosti jediným dodavatelem.
• Výstavbu a spouštění elektrárny provázely protesty několika ekologických organizací v Česku i sousedním bezjaderném Rakousku. Protesty proti Temelínu opakovaně uzavřely hraniční přechody mezi oběma zeměmi a část rakouských politiků hrozila zablokováním vstupu Česka do Evropské unie. Na úrovni vlád byl spor o Temelín vyřešen dohodou z Melku, kterou v prosinci 2000 dojednali tehdejší premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel.
• Vlastník a provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, vyhlásil v srpnu 2009 výběrové řízení na dostavbu třetího a čtvrtého bloku. Do soutěže se zapojili tři zájemci: americko-japonský Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, jejíž nabídka ale byla z tendru vyloučena. Letos v dubnu ČEZ zadávací řízení zrušil. Krátce předtím totiž vláda oznámila, že nehodlá garantovat výkupní cenu elektřiny z rozšířené elektrárny.

Zdroj: ČTK