DRBNA BĚŽÍ: Je důležité míti Filipa
Od doby, kdy padlo rozhodnutí, že se běží půlmaraton, už nějaká ta sobota uplynula a každý člen týmu už také nějakým způsobem trénuje. Trasy už máme přeci jen rozdělené a původně nejasné obrysy rychle se blížícího půlmaratonu tak začínají dostávat jasný rozměr. A s každým uběhnutým kilometrem se navíc začínají tvarovat naše už tak hodně sportovní postavy. No dobře, to kecám. Ale o tom trénování ne. Jak to teda probíhá?
Zatím jsme všichni byli sólisti a na společný výběh vůbec nebyl čas, nebo nálada, nebo se prostě jen někdo nechtěl ukazovat ostatním, když se zrovna dostává do klinické smrti. Někdo totiž v redakci prohlásil, že není důležité, jak rychle běžíš, ale jak u toho vypadáš. Tak jsem svou přípravu pojala podle této rady a tréninky jsem přesunula na dobu, kdy se začíná stmívat nebo kdy už je černočerná tma. Doufám, že tak počet potencionálně vyděšených sousedů snížím na minimum.
Pro ilustraci přikládám svoje selfie z večerního joggingu.
Taky se ve své snaze nevypadat jako albín po prvním dni letní dovolené raději moc nesvěřuji týmu se svými výkony, aby je nenapadlo zase zavést řeč na ten společný běh. Taktika mrtvého brouka zatím funguje celkem úspěšně.
Podobnou strategii asi zaujal i Matěj, který sice běhá pravidelně, ale se svými záznamy aktivit už se přestal svěřovat. Říkal sice, že se jeho tempo zhoršuje, já ho ale podezřívám z něčeho jiného. Možná si myslí, že se z toho závodu ještě nějak vyvlíkne, když nám začne tvrdit, že mu to nejde. Ale to těžko, už nám totiž přišla i startovní čísla.
Elča se naopak o své běžecké úspěchy nepřestala dělit s uživateli Instagramu a celkem tak podporuje týmového ducha. Zkrátka funguje jako takový náš online kouč. Ono totiž už jen sledování toho, jak se den za dnem zlepšuje, člověka tak nějak nakopne. A nakoplo to konečně i Filipa, který dokonce přemluvil Matěje, že spolu půjdou trénovat. A nejen, že ho přemluvil, ale oni vážně šli. A co je ještě víc, oni neklusali, oni letěli! Těch pět kiláků zaběhli dokonce pod 25 minut a to je asi o 30 tisíc setin vteřiny rychleji než potřebujeme. Ještě bychom možná měli přehodnotit funkci finishmana, kterou si zatím vysloužil Matěj. Ten nám totiž potom psal do společné konverzace: „Filip to hecnul tak, že jsem nestíhal. Jasnej finishman!“
Zde je fotka běžícího Filipa pořízená Matějem, který mu nestačil. Nebo tak nějak to podle mě mohlo být...
