Téměř před rokem přišel Jihočeský kraj s nápadem vytvořit příspěvkovou organizaci, jejíž cílem je lepší příprava studentů středních škol v oblasti rybářství a zemědělství na jejich praxi. První hodnocení Krajského školního hospodářství přišlo po půlročním fungování.
Oficiální zahájení činnosti se datuje k 1. červenci 2014, kdy došlo ke sloučení Školního polesí Hůrky, Školního polesí Vimperk a Školního rybářství Protivín. Jako pozitivní tento tah hodnotí krajský radní pro školství Tomeš Vytiska.
„Já jsem rád, že je to krok vpřed nejenom po ekonomické stránce, ale i po stránce výuky žáků Střední rybářské školy a Vyšší odborné školy vodního hospodářství a ekologie (SRŠ a VOŠVHE) ve Vodňanech a Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy a školy Bedřicha Schwarzenberga Písek. Bylo nám totiž vytýkáno, že chceme vznik ekonomického subjektu, který nebude brát ohledy na úkoly v úseku školství.“
Krajské školní hospodářství v současnosti obhospodařuje 236 rybníků ve čtyřech okresech (Písek, Strakonice, Prachatice, České Budějovice) na ploše 1434 hektarů. Jde tak o šesté největší rybářství v České republice. Rybníky jsou navíc ve třech rozdílných nadmořských výškách, studenti tak mají možnost získat praxi v jakýchkoliv klimatických podmínkách. U lesů je rozloha o čtyřiatřicet hektarů menší. Dva lesnické celky se nacházejí u Vimperku a u Hůrek.
„Na začátku školního roku jsme se všemi školami uzavřeli podrobnou smlouvu, kde byly obsaženy jednotlivé činnosti, které je potřeba zajistit. To se každý měsíc kontroluje a vyúčtovává. Náklady na hlavní činnost činily v druhém pololetí loňského roku u rybářské školy 216 tisíc, oproti plánovaným 300 tisícům, a u lesnické školy 236 tisíc, oproti plánovaným 500 tisícům,“ popisuje ředitel Krajského školního hospodářství Josef Topka.
To musí prokazovat a nabízet školám nové studijní programy. Využití a výuka praktické činnosti ve Vimperku je jedním z nich. Zde provádějí praktickou výuku studenti druhých ročníků středních škol, kteří dělají asistenty lesníkům a vykonávají veškerou práci. Žáci si takové praxe nemohou vynachválit. Od února do dubna vykonají praxi studenti třetích ročníků vyššího odborného studia.
V dubnu také skončí akce, která byla financována z prostředků Regionálního operačního programu ve výši 12 milionů korun. „Měla za cíl zlepšení praktické výuky studentů rybářské školy v Čejeticích na sádkách,“ přidává Topka.
Krajské školní hospodářství skončilo se ziskem po zdanění ve výši 1,5 milionu korun při celkových výnosech 60,8 milionu korun. „Plánovaný zisk měl být 4,5 milionu korun, ale po přehodnocení situace a zjištění aktuálního stavu budov a rybníků se vedení kraje rozhodlo, že tyto prostředky nebudou vykazovány jako zisk, ale budou investovány do zlepšení výrobních prostředků. Myslím, že to bylo rozumné rozhodnutí,“ říká ředitel.
Příspěvková organizace se bude v tomto roce stabilizovat po personální stránce. Na své náklady také vytvoří nové trenažérové pracoviště pro výuku práce s motorovou pilou v předmětu Lesní těžba na středisku Školní polesí Hůrka. Krajské školní hospodářství by i rádo zvýšilo tržby z prodeje ryb v období od ledna do listopadu o pět procent. S tím souvisí i přesvědčení škol k většímu odběru ryb.
Hejtman Jiří Zimola nezapomněl připomenout, že návrh na vytvoření takové organizace byl bouřlivě kritizován opozičními zastupiteli, kteří takový plán připodobňovali ke krajským jednotným zemědělským družstvům. „Pokud bychom použili tuto terminologii, můžeme říct, že v jižních Čechách máme nové Slušovice,“ dodal Zimola s úsměvem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
