Průzkum: Pětina lékařů nabízí pro nové pacienty termín nejdřív za čtvrt roku

„Čekací lhůty přesahující tři měsíce jsou nepřijatelné. Pacienti nedostávají péči včas, což může vést k vážným zdravotním komplikacím," uvedl předseda SAS Zorjan Jojko. Nejhorší situace je podle průzkumu v dětské psychiatrii, kde není možné pacienta objednat do dvou týdnů vůbec, termín pro nové pacienty bude delší než tři měsíce u 80 procent respondentů.

Více než třetina lékařů nabízí novým pacientům delší než tříměsíční termín také v oboru alergologie, endokrinologie, kde léčí například pacienty s nemocnou štítnou žlázou, oftalmologie, tedy očním lékařství, a angiologii, kde pečují o cévy pacientů.

O podobném průzkumu SAS informoval i loni. Podle něj jsou dětské psychiatrie a oftalmologie odbornosti, které nejčastěji nepřibírají nové pacienty. Podle tehdejšího průzkumu čekali noví pacienti na termín nejdéle u rehabilitačního lékaře (17 týdnů), logopeda (16 týdnů), alergologa, kardiologia a gastroenterologa (14 týdnů). Nejhorší tehdy byla situace v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Ústeckém kraji.

Podle koordinátorky průzkumu, alergoložky Marie Duřpektové mají dlouhé čekací lhůty dopady i na efektivitu zdravotního systému. „Pokud by byla péče dostupná včas, mohlo by se předejít řadě komplikací i hospitalizacím," sdělila.

Podle sdružení je navíc 43 procent lékařů ambulantních specializací v důchodovém věku. Řešením by podle SAS mohla být větší motivace mladých lékařů ke vstupu do ambulantní praxe nebo posílení dostupnosti péče zejména v regionech s největším nedostatkem odborníků.

Efektivnější by podle nich mělo být také financování zdravotní péče. V současné době jde zhruba polovina peněz z veřejného zdravotního pojištění do akutní péče v nemocnicích. Ambulantní péče je podle Jojka levnější a dostupnější alternativou k hospitalizaci. „Co lze řešit ambulantně, má být i tak řešeno. V nemocnici by měl pacient trávit jen nezbytné množství času. Je to pro něj příjemnější a pro systém levnější," doplnil.