Jan Schinko
Autor Budějcká Drbna.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Na Senovážném se prodávalo zelí i dobytek. Trhy zmizely až s příchodem parku
Senovážné náměstí dnes patří k rušným dopravním uzlům Českých Budějovic, ještě na začátku 20. století ale sloužilo hlavně trhovcům, formanům a sedlákům z okolních vesnic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná dobu zelných a dobytčích trhů, tramvají mířících kolem staré nemocnice i čas, kdy se kyselé zelí šlapalo v dřevěných sudech a vozíky tažené psy byly běžnou součástí městských ulic.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Budějovické náměstí bývalo tržištěm i centrem veřejného života
Náměstí Přemysla Otakara II. dnes působí jako reprezentativní centrum Českých Budějovic, po staletí ale sloužilo hlavně obchodu, trhům a veřejným shromážděním. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná podobu náměstí na začátku 20. století, dobu výročních trhů, řeznických krámů i chvíle, kdy se na rynku četla rychtářská nařízení a o slovo se hlásili hluční trhovci.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Šlajferna byla legendou Budějc. V její zahradě našli pět lidských koster
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dnes už zaniklou budějovickou hospodu Na Šlajferně, která desítky let patřila k nejznámějším podnikům ve městě. Přečtěte si, proč se legendární hostinec stal oblíbeným místem zedníků i šoférů, jak souvisel s dávným brusírenským mlýnem a proč při kopání základů v jeho zahradě narazili dělníci na pět lidských koster.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Od zákazů k manifestacím. Jak se rodil první máj v Budějcích
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací k době, kdy ještě první máj provázely obavy z nepokojů, zákazy demonstrací i připravené vojenské jednotky. Úřady hrozily tresty za stávky, zatímco ve světě sílily požadavky na osmihodinovou pracovní dobu. Z opatrných začátků se však postupně stal masový svátek, který po roce 1948 získal zcela jiný význam.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Před sto lety ožil na budějovických plátnech Švejk v podání Karla Nolla
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko věnuje prvnímu promítání filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, které se v roce 1926 konalo v budějovickém Bio Hvězda. Na plátně se přitom objevil Švejk v podání Karla Nolla, který patřil k jeho nejvýraznějším představitelům.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Modlitby za mřížemi. Příběh vězeňské kaple a přeplněných cel
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii justičního paláce a jeho věznice. Připomíná vysvěcení vězeňské kaple na počátku 20. století i spor o umístění cel, které měly původně směřovat k oblíbené promenádě. Nechybí ani zajímavosti o provozu věznice.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Když Kmoch rozezněl Besedu, Budějovice se lámaly z německých na české
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se ve městě lámal národnostní poměr obyvatel.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Jak budějovické hostince řešily prohibici kabarety i flámenky
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy se v Českých Budějovicích sešli hostinští na společném zasedání. Přibližuje kauzu uzavřeného Rokoka, spory kolem poplatků v hostincích i tehdejší debaty o prohibici, které zasahovaly i do života jihočeského města.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Silnice podle hradeb. Ulice Na Sadech dodnes kopírují opevnění města
Třída Na Sadech patří k nejvýraznějším ulicím Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměny od dob monarchie, vznik městského parku na místě hradeb i osudy protivínské restaurace. Přibližuje také, proč se ulice nikdy nenarovnala směrem na Senovážné náměstí a jak se měnila její podoba ve 20. století.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Sto let plánů na Senovážném náměstí. Tržnice, Stalinův pomník ani divadlo neprošly
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací na Senovážné náměstí a do zaniklé Rybní ulice. Připomíná ostrov na Mlýnské stoce, biograf Royal i pekařství Cvach, velkolepé plány první republiky i poválečné sny o novém divadle. Ukazuje, jak se místo měnilo pod tlakem politiky, architektů i neuskutečněných vizí.








