Silvestr je sice za námi, pojďme se ale ještě ohlédnout za tím, jak vůbec označení tohoto dne vzniklo a jak se slavil na přelomu roků 1899 a 1900. Přesně na to se totiž v dalším dílu Drbny historičky podíval historik Jan Schinko.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k vánočním zvykům, které formovaly život na Budějovicku v 19. a na počátku 20. století. Štědrý den plný věštění, půst se zlatým prasátkem, koledování na sv. Štěpána i první vánoční strom Svobody v roce 1925. Přečtěte si, jak se slavily Vánoce na venkově, ve městě i na návsi a co z těchto tradic přetrvalo dodnes.

Vánoční strom na náměstí, zpívání koled, rodinné zvyky i blyštivé výlohy plné lákadel. Vánoce v Českých Budějovicích měly už za první republiky silný společenský i komerční rozměr. Připomínaly ale také chvíle sounáležitosti, klidu a lidskosti.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do prosince roku 1925, kdy na náměstí Svobody poprvé vyrostl Vánoční strom. Připomíná vznik myšlenky, zapojení spolků, škol i městské rady a slavnost, která spojila hudbu, poezii i pomoc jihočeským menšinám. Přečtěte si, jak probíhaly první oslavy, jež se zapsaly do historie Českých Budějovic.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k příběhu hotelu U Tří kohoutů, kde v prosinci 1851 nocoval Karel Havlíček Borovský na cestě do vyhnanství. Připomíná dramatické okolnosti jeho zatčení, zimní cestu přes jižní Čechy i osobu policejního komisaře Františka Dedery, který Havlíčka doprovázel.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k Biskupské ulici, která kdysi končila slepě. Připomíná dobu koňky, dřevěné mosty přes Malši i slavné cestující, kteří ulicí projeli. Ulice se měnila pomalu. Přesto patřila k nejrušnějším místům tehdejších Budějovic.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k pozdně gotickému domu Försterů na severovýchodním rohu náměstí. Připomíná zaniklé podloubí prorazené kvůli trolejbusům, objevenou a znovu ukrytou gotickou malbu i pestrý sortiment hračkářství, které zde fungovalo za první republiky.

Jan Schinko popisuje proměny někdejšího Německého domu na pravém břehu Malše. Reprezentativní spolkový dům vystřídal Stalinův dům, Slovanský dům i armáďák, kam se po válce přesunulo Jihočeské divadlo. Dnešní přestavba objektu připomíná, kolik historických zvratů tato budova zažila.

Jan Schinko přibližuje, jak v polovině 19. století vznikla Mariánská kasárna. Právovárečníci tehdy řešili, kam s vojáky, kteří po službě rádi poseděli v hospodách. Nakonec se rozhodli vojáky nevyhnat a raději postavit kasárna, aby zachovali odběr piva.

V novém dílu Drbny historičky Jan Schinko popisuje proměny nárožního domu na Senovážném, kde býval slavný hostinec U Města Prahy. Vystřídaly se tu hospody, školy i městské úřady. Místo, kde se kdysi točilo pivo a hrála muzika, dnes obývají studenti dopravní školy.