Většina fotografů se od konce 19. století zabývala panoramatem města od západu, na kterém vyniká gotický komplex kláštera. Fotit panorama od východu a jihovýchodu jim asi připadalo méně hodnotné.

Kavárnu Savoy na rohu Divadelní proti divadlu otevřel Bedřich Klabačka dne  31. srpna 1939 v poledne přesně ve 12:00 hodin. Od toho času byl kavárníkem, předtím vrchním číšníkem v Besedě. Ve zcela novém moderním domě, který byl jako součást bloku postaven podle projektu Johanna Stepana (v některých dokladech se uvádí Jan Štěpán) v letech 1927 až 1930. Jak vznikl název Savoy, není přesně zjištěno.

Rudolfovská silnice (dnes třída) byla určena c. k. dvorským dekretem z roku 1770, který stanovil povinnou silnici z Budějovic přes Třeboň a Tušť dále do Rakouska a Vídně. Z důvodu různé c. k. administrativy se začala stavět až v roce 1800.

Od konce 19. století do roku 1978 prosperoval na Palackého náměstí hostinec Amerika. Politické orgány, a jimi řízený podnik Restaurace a jídelny, tvrdě zrušily název Amerika a razily raději U Homolků, ale výsledek byl, že lidé chodili na pivo k Homolkům na Ameriku.

Na snímku divadla na pravém nábřeží Malše je zachycen čas kolem roku 1943. Už za německé okupace se jezdilo vpravo a v pozadí v dnešní Jirsíkově ulici se zdá, že stojí herecké domy. Auta v Divadelní ulici parkují vpravo, cyklisti po nábřeží jedou vpravo, kromě jedné paní, která jede prostředkem.

Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tak zní přísloví, které přesně vystihuje situaci s městskými lázněmi. Ačkoliv se o nich uvažovalo, uvažovalo se dlouho. A tak jednoho dne Ferdinand Hrbek všechny předběhl a vystavěl věřejné, moderní lázně.

Na snímku z nedávné doby je sice pro cyklisty pořádána zvláštní akce, ale na kole se jezdí v Budějcích už od konce 19. století. Tehdy s tím byly ale trochu potíže...

Snímek z roku 2007 ukazuje pohodu na pravém břehu slepého ramene Malše, před Hotelem Klika. K tomu byl později v Předním mlýně otevřen Hotel Budweis s velkou předzahrádkou, čímž vznikl výtvarně hodnotný komunikační prostor pod gotickými objekty.

List Budivoj dne 5. května 1911 oznámil zadání stavby domu na rohu ulic Schmerlingovy a Claudiovy na tehdejším Radeckého náměstí. „Stavba knížecí Schwarzenberské centrální účtárenské budovy na místě hostince U Černého koníčka byla zadána inženýru Josefu Pfeffermanovi.“ Investorem byl kníže Adolf Josef ze Schwarzenberku. Vybral si své projektanty architekty Bohumila Dědka a Bohumila Vondráčka z Hluboké nad Vltavou.

Na pohlednici poslané v roce 1908 je ručně uvedeno „Srdečný podrav z matičních slavností“. Tyto slavnosti Matice školské se konaly vždy poslední neděli v červnu, tudíž průvod na Pražské kolem Budějovické pivnice a po Mariánském náměstí je zachycen nejméně o rok dříve. Vlevo stojí výpravný objekt slavné Budějovické pivnice. Nad ní přesahuje ústav hluchoněmých (ještě nebyl postaven dům GRAND BIO) a vpravo se rozkládá Mariánské náměstí, zatím bez tramvají.