Pozdní gotika ve městě neskončila ze dne na den, ale prolínala se ještě kolem roku 1550 s renesancí. Přibližně první renesanční stavbou byla městská sýpka (solnice) z roku 1531.

Na pohlednici stojí na rohu Lidické a Roudenské rozložitý patrový dům z poloviny 19. století se známým hostincem U města Krumlova. Před hostincem je zastávka tramvaje.

V Jírovcově ulici existovala léta chvalně známá restaurace Na Rychtě. Název vzniknul podle Obce baráčníků Vitoraz, která měla v původním hostinci zázemí. V čele obce stál rychtář, proto „Rychta“. Nebyl to tedy městský rychtář, který jako královský úředník snad sídlil v Panské ulici Na Staré rychtě.

Drbna historička se tentokrát zaměřila na hotel U Tří kohoutů, v němž zřejmě přenocoval i básník a novinář Karel Havlíček Borovský.

Pohlednice zobrazující hlavně továrnu na tabák (hovorově vždy tabáčka) byla pořízena zřejmě před rokem 1908. Vyplývá to z toho, že tramvaj je přikreslená a koleje také. Ty navíc ve skutečnosti vedly jinak.

Na pohlednici pořízené před rokem 1912 je v záběru Lannovka od sadů směrem k nádraží. Vlevo na rohu ještě stojí klasicistní Neubauerův dům z roku 1827. Středem Lannovky probíhají promenádní aleje lázeňského typu. Aleje byly moderní. Zakládaly se i po roce 1918. Okrašlovací spolek měl heslo „Sázíme stromky pro potomky“. Aleje v Lannovce však promrzly za rekordního mrazu v únoru 1929.

Nádražní třída a prostor před nádražím lemovaným hotely a nabízející dopravu tramvajemi do centra Českých Budějovic je klasickým příkladem dobrého urbanistického řešení města a nádraží.

Na snímku pořízeném v období první republiky stojí před svým hostincem v Široké ulici pravděpodobně sám hostinský František Černoch. Malá část domu vpravo patří kavárně Corso na rohu Široké a Biskupské. Podle znalce Široké již zesnulého Františka Valeše se hostinci neřeklo jinak než U Krobiána. Nebyl si však jist byl-li tím krobiánem hostinský, vrchní, kuchař nebo vyhazovač. Snad kuchař.

Na snímku z doby tramvajové jede tramvaj linky „P“ po Pražské od Nerudovy ulice do města. Nebýt vlevo polosuchého stromu, vypadala Pražská v tomto úseku v zeleni stromů a koloritu tramvaje svěže. Tramvaj má označení „P“, což znamenalo Pražské předměstí. Na rozdíl od „L“ Linecké předměstí. Nezjištěný nervózní cestující, který nestíhal, se nelichotivě vyjádřil, že písmeno „P“ znamená „Pomalu“ a „L“ to samé, tedy „Langsam“. Dodnes se to o tramvajích – elektrikách traduje.

Na snímku pořízeném mezi 5. a 9. květnem 1959 odstraňují vojáci z náměstí před radnicí jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova. Většina obyvatel o této akci nevěděla to by jich přišlo více. Nestačili přijít ani fotografové, takže snímků z celého průběhu vyhoštění Jana Žižky z náměstí a usazování před bočním traktem kasáren na nároží Novohradské a Žižkovy je velmi málo.