České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Tak to je oříšek…

Vážení přátelé budějovické historie, v červnu se na jednání Rady města projednávaly oblíbené Múzy na vodě. Na stole tehdy ležel plakát, na jehož titulní straně stálo: „Místo konání akce – Slepé rameno Vltavy.“ Právě tato formulace rozpoutala zajímavou debatu. Je to správně? Nemělo by tam být spíše Slepé rameno Malše, nebo jednoduše jen Slepé rameno?

Každý z těchto názvů má totiž své opodstatnění. Jaké jsou ale argumenty pro jednotlivé varianty?

Slepé rameno Vltavy – historické mapy nám ukazují, že původní tok Vltavy vedl právě místem dnešního slepého ramene. V nepříliš vzdálené minulosti byl tedy soutok Vltavy a Malše u Biskupské zahrady. Mnozí z vás si jistě vzpomenou na historické fotografie městské plovárny, která byla u dnešního hotelu Budweiser. Naši předci se tedy koupali ve Vltavě, která již ale v sobě měla i řeku Malši. Hlavním argumentem u této varianty je tedy to, že na začátku 20. století zde skutečně tekla řeka Vltava.

Slepé rameno Malše – z pohledu současného stavu je toto označení logické. Slepé rameno se dnes odděluje od Malše a teprve níže po proudu u hvězdárny se Malše vlévá do Vltavy, která pokračuje okolo plovárny směrem k Jiráskovu jezu. Jinak řečeno, ve slepém rameni je nyní pouze voda z Malše.

Slepé rameno – asi nejjednodušší řešení, kdy se elegantně vyhneme dilematu, zda používat přílepek Malše či Vltava. Je to tedy nekonfliktní varianta a stejně každý Budějovičák dobře ví, o jakém místě je řeč.

Na slavnostní mši u příležitosti znovuotevření staroměstského kostela sv. Vojtěcha a sv. Jana Křtitele jsem potkal pana doktora Daniela Kováře, ředitele Státního okresního archivu. Neznám moc lidí, kteří by o historii našeho města věděli víc než pan doktor. Když jsem se ho zeptal, kterou variantu by preferoval, téměř bez zaváhání odpověděl: „Pouze Slepé rameno.“

Stejnou otázku jsem položil i dalšímu znalci našeho města Milanu Binderovi. Ten by se naopak jednoznačně přikláněl k názvu Slepé rameno Malše.

Aby každá varianta měla svého zastánce, tak já bych tentokrát držel „basu s městem“ a zvolil bych tradiční pohled na věc, tj. označení Slepé rameno Vltavy. I když vím, že toto označení v dnešní době trochu skřípe.

Každá ze tří zmíněných variant má tedy své opodstatnění. Co člověk, to názor, a uvidíme, co u nás nakonec zvítězí. To ale ukáže až čas.

Milí přátelé budějovické historie, na září připravujeme s Milanem dvě vyprávění s fotografiemi v kostele sv. Rodiny. Těšíme se, že se tam s vámi uvidíme. O termínu vás budeme s předstihem informovat.