Milé poslankyně, milí poslanci. Vzpomínáte? „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Tato slova přednesl/a každý/á z vás po vašem zvolení na první schůzi poslanecké sněmovny.

Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na téma autobusových zastávek. Víte, proč se nacházely hlavně u restaurací? A od jaké odjíždělo nejvíce linek? I to se v dnešním povídání dozvíte.

Masivní firemní testování na Covid-19 nedávno absolvovali pracovníci Dopravního podniku města České Budějovice. Výsledek byl slušný, u téměř 400 zaměstnanců, kteří prošli antigenními testy, byly zjištěny pouze čtyři pozitivní nálezy.

V minulém díle jsme se zabývali Marií Petříkovou, která byla zavražděna zvlášť krutým způsobem. Dnes si připomeneme několikrát trestaného vraha Josefa Řezníčka a jeho neméně zajímavý osud.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Háječku. Jak to v něm vypadalo dříve? Na co všechno mohli lidé do Háječku vyrazit? A jak moc oblíbený byl Filmový festival pracujících, který se zde konal? I to se dozvíte v dnešním povídání.

Tentokrát se poohlédneme za mou prapra...tetou Marií Petříkovou, kterou potkal zvlášť krutý osud. Její příběh vydá na celou knihu, proto jsem se rozhodl tomuto tématu věnovat alespoň dva díly. V prvním díle nastíníme stručně Mariin život a její osudný den. V díle druhém se podíváme na osud Josefa Řezníčka - jejího vraha.

Ani v dnešní době, kdy se naprosto oprávněně řeší především pandemie koronaviru, bychom neměli úplně zapomínat na to, že se Česko stále potýká i s mnoha dalšími problémy. Mezi ně nepochybně patří dlouhodobě žalostný stav našich dálnic. Podle celoevropského srovnání sestaveného Michalem Bláhou ze serveru Hlídač státu Česko v délce i hustotě dálnic silně zaostává za velkou částí Evropy a zeměmi, jako jsou např. Slovinsko či Chorvatsko.

Na dnešní díl Drbny historičky připravil Jan Schinko povídání o domě v Široké ulici. Jde o dům číslo 33, který měl dříve číslo 8. K čemu dům dříve sloužil? A kdo o něj měl zájem? To se dozvíte v dnešním povídání.

Narodila se v Tokiu, později se ale přestěhovala do japonského města Toyama, kde začala studovat moderní tanec. Postupem času ji ale čím dál víc lákal balet, kterému se začala věnovat v 17 letech. Teď už čtyři roky působí v Jihočeském divadle. To je ve zkratce Ayano Nagamory. Mladá baletka, která excelovala například v inscenaci Klíče odnikud, kde kromě tance vystoupila také jako klavíristka.

Představuji Vám můj nový seriál – Ze života pod Černou věží. Možná to je premiéra a derniéra zároveň, možná bude dílů několik málo a možná i více. Chtěl bych Vám představit několik starých „obyčejných“ lidských příběhů z Českých Budějovic a okolí. Několik jich z mé rodové kroniky vytáhnu. Nemáte takový příběh i Vy? Pokud ano, určitě se s ním také podělte. Svůj první díl budu věnovat mému prapra…strýci Janu Cipínovi. V Českých Budějovicích svého času vyhlášeného holiče a kadeřníka v Jírovcově ulici. Jeho tragický osud bohužel zasáhl širší okruh jeho rodiny a nejen té.