Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval spolu s dějinami 20. století.

Knihy o poruchách příjmu potravy patří k tématu, které budí emoce – a to nejen u samotných nemocných, ale i v jejich okolí. Pro někoho mohou být důležitým zdrojem pochopení a podpory, pro jiného naopak spouštěčem, který stav ještě zhorší. Právě proto má smysl o nich mluvit otevřeně a bez idealizace.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k úplným začátkům filmových projekcí v Českých Budějovicích. Připomíná první kamenné biografy, dobu elektrických divadel i slavný biograf Royal, který patřil k nejoblíbenějším ve městě. Přečtěte si, kdo stál u jeho zrodu, proč pohoršoval plakáty s Josephine Baker a jak se kino po válce přesunulo až do Frymburku.

Historik Jan Schinko v novém díle Drbny historičky popisuje vznik budějovického koldomu v 50. a 60. letech 20. století. Přibližuje, jak se experimentální skeletový dům stal symbolem moderního bydlení a jak proměnil podobu Pražské ulice i okolní Staroměstské čtvrti.

Ariana Grande během natáčení muzikálu Wicked výrazně změnila svůj vzhled — a nebyla jediná. Právě to se stalo spouštěčem masivní internetové debaty, která se rychle odklonila od filmu samotného. Místo hereckých výkonů přišly spekulace o zdraví, poruchách příjmu potravy a nebezpečných vzorech v Hollywoodu.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do Sterneckovy ulice, dnešní ulice U Černé věže, tak jak ji zachytily snímky z 30. let 20. století. Přibližuje domy na rohu Hradební ulice, připomíná známou lékárnu, cukrářství s mechanickou loutkou i dlouhou historii restaurace U Anglického dvora.

Kontrola, bezmoc, strach i láska. Porucha příjmu potravy se ve vztahu často stává „třetí silou“, která přebírá moc nad každodenním životem. Jaké je žít vedle člověka s anorexií a proč není povinností nikoho být zachráncem?

Silvestr je sice za námi, pojďme se ale ještě ohlédnout za tím, jak vůbec označení tohoto dne vzniklo a jak se slavil na přelomu roků 1899 a 1900. Přesně na to se totiž v dalším dílu Drbny historičky podíval historik Jan Schinko.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k vánočním zvykům, které formovaly život na Budějovicku v 19. a na počátku 20. století. Štědrý den plný věštění, půst se zlatým prasátkem, koledování na sv. Štěpána i první vánoční strom Svobody v roce 1925. Přečtěte si, jak se slavily Vánoce na venkově, ve městě i na návsi a co z těchto tradic přetrvalo dodnes.

Vážení přátelé historie, vím, že víte, ale pro jistotu – věž Otakarka, někdy se můžete setkat s názvem Otakarova bašta, se nachází na břehu slepého ramene Malše v Biskupské zahradě.