V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací na Senovážné náměstí a do zaniklé Rybní ulice. Připomíná ostrov na Mlýnské stoce, biograf Royal i pekařství Cvach, velkolepé plány první republiky i poválečné sny o novém divadle. Ukazuje, jak se místo měnilo pod tlakem politiky, architektů i neuskutečněných vizí.

Rudolfovská třída patří k nejstarším dopravním tepnám Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky popisuje její vznik na počátku 19. století, připomíná spory o podobu Dlouhého mostu i nerealizované plány, které z ní měly udělat velkoměstský bulvár. Dnes přitom zůstává ulicí, která se od dob před druhou světovou válkou změnila jen málo.

Mezinárodní den žen letos přichází s poměrně střízlivým poselstvím. I když se o genderové rovnosti mluví déle než století, svět k plné rovnoprávnosti stále nedospěl. Podle letošní zprávy organizace OSN UN Women neexistuje na světě jediná země, kde by ženy měly úplně stejné postavení jako muži.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy českobudějovičtí zastupitelé řešili, kolik hospod je pro město tak akorát. Jednu hostinskou živnost bez milosti zamítli s tím, že město už víc hostinců nepotřebuje. Kolik bylo tehdy ve městě hostinců, jak přísná pravidla museli hostinští dodržovat a jakou roli hrály hospody v politickém i kulturním životě, si přečtěte v historickém ohlédnutí.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že současná podoba nábřeží nevznikla plánem města, ale shodou okolností, liknavostí politiků i podnikatelskou odvahou.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do doby, kdy mělo budějovické náměstí svá přísně rozdělená korza. Připomíná kantorské promenády, německé bumlkorzo i lidové xindlkorzo, dobové potyčky, kočárkování i to, jak se společenské zvyklosti na hlavním městském prostoru postupně proměňovaly.

Říct rodičům nebo blízkým, že máš problém s jídlem, vyžaduje velkou odvahu. Ale co když se odhodláš, svěříš se… a reakce nepřijde? Právě ticho, zlehčování a bagatelizace mohou zvyšovat pocit osamění a prohlubovat vážnost nemoci.

Třeskutý únor 1929 přinesl do Českých Budějovic teploty, které dodnes zůstávají rekordem. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná mimořádné měření ve Stecherově mlýně, dopady extrémní zimy na město i okolí a vysvětluje, jaké meteorologické podmínky tehdy vedly k jednomu z největších mrazů v dějinách Československa.

Rudolfovská patří k nejdůležitějším výpadovkám Českých Budějovic už více než dvě století. Původně císařská silnice směrem na Třeboň a Vídeň lemovaná hospodami, řemesly i dvory se postupně proměňovala spolu s městem. Dnešní Drbna historička připomíná její vznik, význam i místa, která dnes zůstávají už jen v paměti a na starých fotografiích.

Vážení přátelé historie, dnes mám pro Vás příběh obyčejné rodiny z našeho města. Příběh je to silný, až jsme se nemohli s Milanem ubránit pohnutí.