Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu s novorenesančními domy, úřady a obchody. Věnuje se také osudům mariánského sousoší, domu U Červeného raka nebo plánům na prodloužení ulice směrem k Pražské třídě.

Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům pražských památkářů v 80. letech. Nechybí ani vzpomínky na tramvaj linky „P“, kočárkování na slunné straně náměstí nebo legendární Metelcovu zmrzlinu.

Senovážné náměstí dnes patří k rušným dopravním uzlům Českých Budějovic, ještě na začátku 20. století ale sloužilo hlavně trhovcům, formanům a sedlákům z okolních vesnic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná dobu zelných a dobytčích trhů, tramvají mířících kolem staré nemocnice i čas, kdy se kyselé zelí šlapalo v dřevěných sudech a vozíky tažené psy byly běžnou součástí městských ulic.

Náměstí Přemysla Otakara II. dnes působí jako reprezentativní centrum Českých Budějovic, po staletí ale sloužilo hlavně obchodu, trhům a veřejným shromážděním. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná podobu náměstí na začátku 20. století, dobu výročních trhů, řeznických krámů i chvíle, kdy se na rynku četla rychtářská nařízení a o slovo se hlásili hluční trhovci.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dnes už zaniklou budějovickou hospodu Na Šlajferně, která desítky let patřila k nejznámějším podnikům ve městě. Přečtěte si, proč se legendární hostinec stal oblíbeným místem zedníků i šoférů, jak souvisel s dávným brusírenským mlýnem a proč při kopání základů v jeho zahradě narazili dělníci na pět lidských koster.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací k době, kdy ještě první máj provázely obavy z nepokojů, zákazy demonstrací i připravené vojenské jednotky. Úřady hrozily tresty za stávky, zatímco ve světě sílily požadavky na osmihodinovou pracovní dobu. Z opatrných začátků se však postupně stal masový svátek, který po roce 1948 získal zcela jiný význam.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko věnuje prvnímu promítání filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, které se v roce 1926 konalo v budějovickém Bio Hvězda. Na plátně se přitom objevil Švejk v podání Karla Nolla, který patřil k jeho nejvýraznějším představitelům.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii justičního paláce a jeho věznice. Připomíná vysvěcení vězeňské kaple na počátku 20. století i spor o umístění cel, které měly původně směřovat k oblíbené promenádě. Nechybí ani zajímavosti o provozu věznice.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se ve městě lámal národnostní poměr obyvatel.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy se v Českých Budějovicích sešli hostinští na společném zasedání. Přibližuje kauzu uzavřeného Rokoka, spory kolem poplatků v hostincích i tehdejší debaty o prohibici, které zasahovaly i do života jihočeského města.