neděle 17. listopadu 2019 Mahulena

DRBNA HISTORIČKA: Ulice Karla IV. po roce 1900

Na pohlednici pořízené po roce 1900 je v záběru ulice Karla IV., tehdy Vídeňská, od pozdějších Šolínů k náměstí. Byla to tichá doba nejen před tramvajová, ale i před automobilová. K dopravě po městě menšího množství materiálu a zboží sloužily vozíky a kárky. Vozíky, žebřiňáky i později potahové valníky byl majetek opatřený jménem a adresou. Mlékařky měly vozíky s konvemi tažené psem. Ráno zapřáhly a kdo chtěl a měl na to, mohl mít k snídani čerstvé ranní mléko.

Podle pohlednice a jiných z té doby se zdá, že všechny ulice byly vlastně pěší zónou. Do Vídeňské se dostaly tramvaje až v roce 1908. Dámy vlevo mají slunečníky, přičemž na tuto stranu ulice slunce nesvítilo. Na opačné straně jsou před výkladními skříněmi natažené proti sluneční plachty. Podle pamětníků to bylo proto, že ve výkladech bylo pravé zboží, nikoli atrapy, a to by na slunci přes den vyšisovalo. Zrovna v tom domě se prodávala sukna.

Směrem k náměstí po levé straně stojí na rohu Kněžské Malý pivovar. Na levém protějším rohu je vidět zvláštní dům se střechou značně přesahující před průčelí. To byl goticko renesanční barvířský dům (Fäberhaus) v tom čase v majetku rodiny Čížků. Podle toho domu se také jeden čas nazývala Vídeňská ulice Barvířskou. Za rohem v Kněžské také sídlili barvíři. V roce 1914 koupila barvířský dům od Čížků Pozemková banka. Nechala historický a památkově hodnotný dům zbořit a postavila si svůj bankovní dům, který je dnes nazýván U Smetanů.

Léta poté, až donedávna, se diskutovalo o tom, jestli byl lepší barvířský dům nebo nový dům U Smetanů. Smetanů na to vliv neměli, protože koupili dům později, když už banka zkrachovala v roce 1924. Bohumil Smetana byl vedoucím prodejny firmy Baťa. Diskutovat, co by bylo lepší se může, ale nakonec se dojde k tomu, že největší památkovou hodnotu měly Budějce asi tak v 15. století, nebo po roce 1825, když ještě stály všechny původní gotické městské brány, hradební věže a bašty.

V Kněžské číslo 4 vedle Smetanů byla barvírna od roku 1716, Dům se nazýval U Barvíře. Tato barvírna se udržela až do poloviny 20. století, kdy podnik vlastnila firma Karel Fressl a spol. (později Marie Homolková). Barvírna měla odborný název „Ústav pro lučební cídění a úpravu“. Provozovala chemickou prádelnu šatstva, záclon, stejnokrojů a látek každého druhu.

Barvení šatstva bylo za První republiky docela běžné. Člověk v oděvu po vyprání, barvení a mandlování vypadal nějaký čas dobře. Na diagonálním rohu Kněžské bývala další barvírna Marie Chaloupkové. Měla v němčině jednoduchou, ale účinnou, reklamu: „Mitzi Chaloupka, chemi farberei.“

Pozemková banka dostavěla dům v roce 1916 podle projektu Otakara Bureše z Prahy. Je to zajímavý a dobrý dům z poslední vlny secese. Zřejmě Otakar Bureš, i když jako Pražák nemusel mít žádný vztah k barvířskému domu, věděl o něm a na památku ho zvěčnil jako reliéf na průčelí do ulice Karla IV. mezi druhým a třetím poschodím. Přesně tak, tedy co šlo ve štuku vytvořit, barvířský dům vypadal. Nad ním je ve štuku reliéf alegorie Průmyslu a do Kněžské alegorie Zemědělství.

V domě U Smetanů se dařilo konfekci LI-DO, firmě Baťa, Broukárně, jeden čas to byl Dům oděvů, dole býval Tuzex, ale banky se v domě neudržely. Nedařilo se po roce 1990 ani bankovním ústavům Evrobanka a Union.

Autoři

Štítky historie, České Budějovice, Broukárna, Karla IV., Baťa

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.