V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům číslo 4 v Krajinské ulici. Oficiálně to byl Kožešinový dům, továrna čepic a sklad dámských klobouků, Antonín Markgraf. V průběhu let se ale mnohé změnilo.
V Krajinské se dům číslo 4 nesl od roku do 1925 nápis MARKGRAF. Jinak oficiálně to byl „Kožešinový dům, továrna čepic a sklad dámských klobouků, Antonín Markgraf“. Zaměstnával kolem 30 lidí. Firma Markgraf končila po roce 1948, chvíli si v domě zařídila Emilie Novotná výrobu prádla a šití na zakázku. Po zrušení živností získal dům v přesně nezjištěném čase před rokem 1959 nově vzniklý obchodní podnik Textil. Také se už těžko vystopuje, kam zmizel inventář, kožešiny, šicí stroje a podobně.
Antonín a Terezie Markgrafovi koupili dům v roce 1921 od dědiců Veroniky Försterové za 180 tisíc korun. Försterův dům měl klasicistní podobu navazující na baroko. Podobal se domům v Praze na Malé Straně. Markgrafovi nechali v roce 1925 dům zbořit a postavili nový ve stylu pozdního kubismu, již ne tolik ostrého. Demolici původního domu povolila radnice (přesněji její stavební úřad).
Z výtvarného hlediska je nový kubistický dům také dobrý, může se říci, že reprezentuje budějovický pozdní kubismus. Malá Strana to ale není - je to Krajinská. Po roce 1990 byl opraven, přičemž trochu zmizel tovární charakter. Dům by šel zařadit do stylu rondo či obloučkového kubismu. Kubismus ve městě byl přerušen 1. světovou válkou. Po válce se kubismus posunul směrem k oblejším tvarům. Zanikl zdobnějším stylem art deco. Kubismus v architektuře je v republice a u nás ve městě unikátní.
Do roku 1921 měl v podloubí v nájmu obchod Karel Micko. Měl široký sortiment galanterní, hračkářský, módní, stručně řečeno - krátké a dlouhé zboří všeho druhu. Nejde to vyjmenovat, proto firma používala reklamu – Když něco potřebujete, najdete to u Micka v Krajinské. V roce 1921 se přestěhoval vedle do domu č. 6, což byl jeho vlastní dům, který koupil v roce 1899.
Kolem roku 1959 si v domě zařídil obchodní podnik Textil část svého podnikového ředitelství a to účtárny, oddělení plánovací a finanční. Hlavní podnikové ředitelství měl Textil v ulici U Černé věže a technický úsek ve Stejskalově ulici. V letech 1959 až 1988 to byl úředně národní podnik Textil, potom v období 1989 až 1995 státní podnik Textil. Nápadně nenápadně potom podnik Textil zanikl.
Označení domu – Markgraf přetlačil obchod PRIM s velkoplošnou neonovou reklamou. Neon léta zářil směrem k náměstí. Odvážně i v době energetické krize v roce 1978 a poté, zatímco jiné podniky neony zhasly a z obav před postihy už nerozsvítily. PRIM nabízel pánskou módu, prádlo, košile, svetry, vlněné zboží a doplňky. To by nebylo nic zvláštního, ale podnik zde soustředil nejnovější zboží, které mohl sehnat. Větší výběr měl jen Tuzex, kde však nemohl nakupovat každý. Tedy mohl, ale musel mít bony, peníze nestačily.
Kožešnická Firma Markgraf byla založena v roce 1831. Nejstarší závod toho druhu ve městě. V říjnu roku 1948 navštívil město ministr průmyslu Gustav Kliment. Měl u nás několik přednášek, z nich proslulá se konala v Besedě, kde prohlásil, že malí a střední živnostníci se nemají čeho obávat (po únoru 1948 se obávali). Budou moci nadále pracovat na svém. Není vyloučeno, že tomu, co řekl, věřil. Spíše nevěřil, ale vida v sále právě malé a střední živnostníky, pro něž byla Beseda domácím teritoriem, mu došlo, že by se rád z Besedy dostal bez úhony. Továrna Markgraf měla 30 lidí, takže na ní došlo hned. Na malé a střední živnostníky záhy.
