V létě se na budějckém náměstí na několik dní objevila zeleň. Vlna kladných reakcí, která po umístění stromů ke kašně, přišla, byla neskutečná. Vítě ale, že stromy na náměstí byly už od konce 19. století? Více se dočtete v dnešním díle Drbny historičky.
Barokní kašna se Samsonem se objevila ve městě v roce 1727. Do té doby byl uprostřed náměstí pranýř, ke kterému se na určitou dobu připoutávali nepoctivci a podvodníci (druhým stupněm bylo vymáchání v Malši, třetím šatlava). Pranýř byl účinný, proto ho radní přemístili před radnici. Podle starých rytin a kreseb nebyly kolem pranýře žádné stromy ani jiná botanika. Jinak bylo na ploše náměstí leccos, lavice, stoly, kádě, mlýnské kameny, studna, šibenice i drobné objekty.
Pravděpodobně se stromy kolem kašny prvně zasadily až ke konci 19. století. Kašna byla ve skutečnosti městský vodojem na rozvod vody. Trouby z vodárny vedly pod Malší. V průběhu času rostlo kolem kašny několik generací stromů. Podle časových pohlednic zřejmě radnice včas vyřadila stromy, když začaly převyšovat Samsona a nechala zasadit nové. Na snímku z 20. let 20. století jsou kolem kašny malé stromky pečlivě řezány do koule.
Stromy byly odstraněny v roce 1938 v souladu s projektem Pavla Janáka, který navrhl vydláždit plochu náměstí keramickými dlaždičkami až těsně ke kašně. Radnice si vymohla, že v blízkém okolí kašny se ponechají pietně původní „kočičí hlavy“. Významný český architekt Pavel Janák rozdělil ještě plochu keramických šatovských špalíků pásy ze žulových desek. Respektoval působení barokních tvarů kašny, se stromy nepočítal. Vertikála Samsonovy kašny měla „ovládat“ náměstí sama.
V nové době se začala veřejnost čím dál více, přidala se radnic, která co může dbá na veřejnost, o stromy kolem kašny zajímat. Na snímku stromy s kulatou korunou vypadají výtvarně dobře. Existují tři protichůdné námitky. Když tam stromy zasadíme, řekneme vlastně, že přední architekt Pavel Janák to vymyslel špatně a teprve teď se stromy to bude správně. Druhá, když se tam stromy nezasadí, bude kolem Samsona pořád něco chybět (určitě ne bednění jako nedávno). Třetí, jestli není ve městě nějaký větší problém, než vegetace kolem kašny. Je možné, že se odhlasují stromy, ale ve velkých květináčích. Zkusit se to může. Květináče se mohou zase odvézt.
Na náměstí před úpravou 1938/1939 jsou vidět kandelábry osvětlení a tramvajové. Jsou to řádné kandelábry, mají hlavici a dole patku. Kandelábr není pouhá železná nebo betonová roura, je to výtvarné dílko jako cokoli ve městě. Protože na snímku stojí ještě novorenesanční záložna, je náměstí zachyceno určité před rokem 1934. Také obchodní dům Lukeš je ještě malý. Na průčelí záložny do náměstí byly plastiky Čechie a Merkura. Záložna sice zbourala dobrý (mladý ani ne 30 let) novorenesanční dům, ale velmi se podílela na financování keramické dlažby Pavla Janáka. A také se ve sklepě nové záložny zachránil pod uhlím dvoutřetinový odlitek sochy Augusta Zátky.
Na snímku roste kolem kašny osm stromů. Není vidět, jak jsou zasazeny do „kočičích hlav“, nebo že kolem je zemina. Nebyly to tak hrbolaté kočičí hlavy jako zůstaly kolem kašny. Byly nahoře ohlazené a v mezerách je zpevňoval tvrzený písek. O tom, že se náměstí musí předláždit se rozhodlo již kolem roku 1934 (zrovna se bourala záložna). Letos má Janákova dlažba 80. výročí. Je to příležitost ani ne tak k oslavě (to také), jako k připomenout si jaké máme náměstí, keramickou dlažbu a nakonec i ty stromy.
