čtvrtek 21. listopadu 2019 Albert

DRBNA HISTORIČKA: Na stavbu divadla nebyly peníze. I přesto se Budějovická pivnice zbourala

Na Mariánském náměstí se v roce 1962 bourala Budějovická pivnice. Místo ní mělo stát nové divadlo. Na něj ale nebyly peníze. I přesto dal tajemník KV KSČ budovu zbourat. Dnes na tomto místě stojí parkoviště.

Na vzácném snímku přesně ze dne 10. února 1962 je zachyceno bourání historické Budějovické pivnice, v tom čase Metropolu, na Mariánském náměstí. Vpravo ještě stojí secesní dům biografu Grand, tehdy kino Lípa, na který přijde řada poté. V popředí stojí na malé refýži kandelábr veřejného osvětlení. Je to kandelábr klasický, má hlavu a patu, jako jsou dodnes např. v Paříži. Nemá-li dnešní pouliční vertikála patu, není to kandelábr. Jeden naštěstí na Mariánském ještě je.

V únoru 1962 byla, jako obyčejně, zima. Lidé byli buď v práci nebo doma, takže se politickým orgánům bouralo dobře. Není vyloučeno, že s tím počítaly (že se v únoru pohodlně bourá). Staroměstská škola byla také zbořena v únoru. Příkaz ke zboření Metropolu a Bio Grandu dal tajemník KV KSČ. Zachovalo se svědectví, uveřejněné v divadelním časopise po roce 1990, že tajemník po několika dotazech, má-li se skutečně bourat, rozkázal telefonem: „Ihned dnes začít bourat!“

Přitom byl těsně předtím informován bankou, že peníze na stavbu nového divadla nejsou a nebudou, což musel dobře vědět i bez toho, poněvadž ministerstvo kultury na divadlo peníze nemělo ani na několik pětiletek dopředu. Banka to dokonce postavila tak, že v žádném případě nebude případnou stavbu nového divadla financovat. Také nefinancovala a dodnes v tom prostoru nic není. Jen výtvarně nehodnotné parkoviště, byť bývá plné. Občas lokalitu vylepší provazolezci.

List Jihočeská pravda uvedl, že byla zahájena stavba nového Jihočeského divadla a dále, že začíná kus nové historie ve výstavbě města, na staveništi již rachotí vrtačky a nákladní auta odváží materiál z budov, které musí být odstraněny. Co si mysleli autoři projektů (sešlo se jich 48) lze odvodit z toho, že kolem roku 1950 se vraceli architekti a stavitelé v bujaré náladě přes dnešní Senovážné, kde stál základní kámen nového divadla z roku 1945 a svorně ho dovalili do Mlýnské stoky (byla tehdy otevřená). To již nebyl základní kámen celý, protože si lidi z něj odlupovali cihly na památku, ale držel, léta se pak válel ve stoce.

Budějovickou pivnici si postavil Měšťanský pivovar v roce 1877 na místě objektů někdejší střelnice ostrostřelců. Byla to okázalá stavba nepostrádající noblesu. Původně měla název Budweiser Bierhalle. Po 1. světové válce znovu otevřel pivnici dne 14. června 1919 Josef Metelec už jako kavárnu a restauraci Metropol. Působil tam ochotnický soubor Bozděch, šachový klub (přijel na simultánku i velmistr Aljechin), loutkové divadlo, kabaret Divadélko Praha, baletní soubor Lumír aj. Vedle stál první kamenný biograf ve městě –Grand (nepočítaje Royal Bio v Muzejní ulici, které bylo zčásti dřevěné). Ve středu náměstí byla výhybna tramvají.

V Metropolu později vznikl swingový a taneční orchestr Metropol pod kapelníkem Josefem Hořčicem. Grand Bio bylo v roce 1949 před začátkem podzimní sezóny přejmenováno na kino Lípa. Termín Grand se ale používal až do konce. Politická hurá akce znehodnotila Mariánské náměstí na nesourodou lokalitu. 

Pravé náměstí máme dnes vlastně jen Přemyslovo, trochu Palačák. Piaristické náměstím není (čela domů míří do ulic), Senovážné je neforemné, Švabinského je náves, Jiřího z Poděbrad je křižovatka, uprostřed Bratří Čapků je budova, neznámé je  Jungmanovano, Suchovrbenské je nějak Vrbenské a Wilsonovo bylo zlikvidováno.

Autoři | Foto Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Budějovická pivnice, divadlo, Mariánské náměstí

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.