Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Karlu IV. Jan Schinko se podíval na to, jak moc se jeho osoba dotkla Českých Budějovic, jaké všechny výsady městu udělil a jak se díky němu změnily budějcké ulice.
O Karlovi IV., evropském politikovi a vladaři (narodil se 14. května 1316, zemřel 29. listopadu 1378), už badatelé zjistili skoro všechno, co se dalo, včetně toho, že v roce 1350 utrpěl těžké zranění, které se odborně vysvětlilo po roce 1977, když antropolog Emanuel Vlček z kosterních pozůstatků Karla IV. vyzdvižených z královské hrobky odvodil vážný úraz čelisti, krční páteře a částečně přerušení míchy. Za pomoci nejlepších chirurgů v té době a pevné vůle se z toho Kartel IV. však dostal.
Jako markrabí moravský, král římský, král český a císař římský měl Karel IV. zvláštní osobní, a hlavně kladný, vztah ke královskému městu České Budějovice. Meškal u nás nebo projížděl šestkrát (podle některých badatelů sedmkrát). K jiným městům, a že jich bylo v jeho spravovaném území kvanta, takový vztah neměl. Doloženo písemně to není, ale mohlo by se to vysvětlit tím, že jeho matkou byla Eliška Přemyslovna, dcera Václava II. a vnučka Přemysla Otakara II., který v roce 1265 nechal nechal královské Budějovice založit.
Eliška Přemyslovna (narozena 20. ledna 1282, zemřela 28. září 1330) sice svého dědu nezažila (zemřel 26. srpna 1278), ale jistě o něm věděla a v rodině se o našem městě mluvilo. Malý Karel IV. určitě věděl, že jeho praděda zakládal města a na našem městě, mimo jiné proto, že tenkrát krále majetkem a mocí ohrožovali schopní Rožmberkové, si dal zvláště záležet.
Na to, jak významným byl Karel IV. v Evropě a jak často ve městě pobýval, jsme u nás měli jen hotel U Karla IV. na rohu Rudolfovské a Nádražní, ze kterého zbyla do roku 1990 jen ajznboňácká hospoda U Karla IV. Po roce 1990 se to zlepšilo a od. 1. ledna 1991 má Karel IV. ve městě svou ulici. Trochu přitom neuspěla ulice T. G. Masaryka. Karel IV. byl prvně ve městě v roce 1335 jako markrabě moravský. Roku 1351, už jako král, zde pobyl něco přes měsíc. To byla pro město velmi zásadní.
Nejznámější návštěva se konala v červnu 1364. Jako vladař měl rád pořádek. Nepřijel zrovna kvůli masným krámům, ale když viděl nepořádek (slušně řečeno) na náměstí kolem masných a chlebových krámů, nařídil městu krámy z náměstí vystěhovat a náměstí a přilehlé ulice vydláždit. Následujícího roku 1365 postavila radnice masné krámy na rohu Krajinské a Hroznové. Měly gotickou podobu.
Ulice vedoucí z náměstí se postupně vydláždily kameny, na líci pokud možno upravenými. Pozoruhodné je, že kupř. Husova tř. se dláždila až v roce 1928, pár ulic po roce 1930 a řada jich až po roce 1950. Gotické masné krámy byly přestavěny renesančně v roce 1554 a empírově roku 1831. Karel IV. asi neurčil přesnou lokalitu centrálních masných krámů, takže by nešlo instalovat na objektu pamětní desku na jeho iniciativu, šlo mu jen o to, aby byl ve městě pořádek.
Za návštěvy v roce 1351 udělil městu moderní výsady. Všichni kupci jedoucí z Rakouska přes Budějovice do Čech zde museli po tři dny vyložit své zboží a nabídnout je ke koupi. Město získalo právo zatýkat dlužníky včetně těch šlechtických bez rozdílu. Nedá se říci, že obě tyto nevídané výsady by se dnes nehodily.
Dále městu udělil právo mílové, právo konat po letnicích výroční trhy v délce 14 dní, osvobození od cla při průjezdu některými městy apod. Naposled byl Karel IV. ve městě v roce 1378 se svým synem Václavem, později také králem českým a římským.
