DRBNA HISTORIČKA: Domácí zvířata za první republiky

Na přijímačkách na zemědělské škole položila komise otázku - jak vstává kráva, napřed předkem nebo zadkem? Poté, jak vstává kůň. Když uchazeč odpověděl správně, byl ihned přijat. Mohla se ovšem otázka používat jen první den, poněvadž příští den si to uchazeči již řekli.

V roce 1926 provedla zdejší policie na dožádání statistického úřadu pečlivě sčítání domácího zvířectva ve městě (bez Čtyř Dvorů, Rožnova, Suchého Vrbného a Mladého) s výsledkem: Ve městě bylo 499 koní, 356 krav, 35 volů, 7 ovcí, 541 koz, 314 králíků, 597 prasat, 338 kohoutů a  6 911 slepic. S nadsazením, skoro v každém domě byla koza a prase a hejno slepic. Poměrně málo bylo volů, z čehož ještě několik volů měly pivovary. Voli nebyli úplní volové. Podle pamětníků pivovarští voli věděli své. Když se kočí zapomněl v hospodě, voli šli klidně sami do pivovaru a u stáje čekali na odstrojení. Také v zimě utáhli voli fůry ledu, což by býk nedokázal, tedy možná dokázal, ale měl jiné starosti. Překvapuje také málo kohoutů. To by se mohlo vysvětlit tím, že se šetřilo (ve městě se vždy šetřilo) a kohout nesnáší, jen žere.

Předchozí sčítání v roce 1911 rozdělovalo koně dále na kobyly, hřebce a valachy. Vepřů byle tehdy 529 a kanců 7. Zase málo kanců, nebo komisařovi neřekli majitelé, kdo je u nich kanec. Zajímavé bylo, že policie zapsala 328 úlů. Psy policie nevedla, to patřilo radnici, která vybírala ze psů poplatky a vystavovala psí známky.

Místní listy se více věnovaly psům. Na profesorském korzu na náměstí (radniční chodník) nakopl student psa profesora Pavlera. Ten byl vysoké atletické postavy a dunivého hlasu, který použil a nastala šarvátka. Student se vytratil, ale bojovalo se dál. Dokonce i další dva dny. Jihočeské listy to popisovaly, jen se nezmínily, co se stalo se psem. Podobně, když na Krumlovských alejích napadl pes důstojníka jedoucího na kole. Důstojník zastavil a maje bytelné jezdecké boty psa nakopl. Dáma majitelka byla v šoku. Místní listy se dámě věnovaly, požadovala satisfakci, ale vojenský právník řekl, že měla mít psa na vodítku a za šok vojsko nic platit nebude. Listy neuvedly jestli pes byl třeba ratlík. Kdyby to byla doga, důstojník by se asi zachoval jinak.

K fauně ve městě patří také potkani. Dnes má každý obyvatel města v kanalizaci asi čtyři nebo pět „svých“ potkanů. V kanálech se vyznají, ale občas se podívají na světlo. Zachovalo se svědectví, že na Pražské poblíž ulice U Trojice jeden potkan vylezl. Vida automobily a lidi, rychle se schoval do skříňky pouličního transformátoru. Jak tam  lítal mezi jističi, způsoboval kraťáky, transformátor začal jiskřit a pak hořet a Pražská byla bez proudu. Podle jiných svědků narazil domácí ve sklepě na potkana. Potkan začal skákat vysoko asi metr dvacet na domácího. Naštěstí tam byla lopata.

Za 1. republiky nabádal T. G. M., aby se nekradlo. Sice se ještě neprovozoval tovární tuneling, ale drobně se kradli králíci, slepice a husy, zejména vykrmené. V Pekárenské někdo ukradl paní domácí šest králíků. Okolí měl na starost četník Šilhánek, který svůj rajon znal dokonale. Šel na Palačák najisto k jednomu výrostkovi: „Kde máš ty králíky!“ „Já už mám jen dva.“ „Dobře, tak je vrátíš a za trest posečeš té paní dvakrát zahradu, když to neuděláš půjdeš se mnou a budeš sedět.“ Pamětníci připomínali, že ta paní celý rok tak dobře posečenou zahradu ještě neměla.