neděle 29. listopadu 2020 Zina

DRBNA HISTORIČKA: Stará Staroměstská byla zvláštní soudržná budějovická enkláva

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Staroměstské ulici. Na snímku je vidět na přelomu ledna a února 1970. Víte, proč se hostinec ve Staroměstské jmenoval U Zeleného stromu? A proč byla budova školy odstřelena s velkou slávou?

Na přelomu ledna a února 1970 zachytil Antonín Šesták Staroměstskou ulici ve směru od staroměstského hřbitova do města. Ulice v tom čase již neexistovala, jen její půdorys podél zdi hřbitova a směr ke staroměstské škole, která ještě pár dní bude stát. Zbořena byla záhy v únoru 1970. Držela se jako poslední mohykán. V přízemí byla naposled družstevní prodejna Potraviny - Maso. Tehdy byla docela slušná zima, jako bývaly, když si v Habří a na Dubičném postavili závodní sáňkařskou dráhu.

Není to nijak písemně podloženo, ale zima 1969/1970, normalizace, prověrky, kdo co řekl před 21. srpnem 1968 a potom a hlavně začátek horlivého uplatňování pendrekové zákona, který podepsal Alexandr Dubček (později toho snad litoval), způsobilo, že proti nepříčetnému zboření budovy školy z roku 1861 se viditelně neprotestovalo. Za dosud stojící školou vpravo by následovala Budivojova ulice, ve které hned z kraje byla oblíbená hospoda Na Schůdkách.

Vlevo od školy směrem ke koldomu ještě stojí několik domů ve Staroměstské. Chybí již statek Holanských, původě Daudlebských v zalomení Staroměstské. Vpravo je zeď staroměstského hřbitova, na němž rostou stromy jako v lese. Našinec ví, že je tam hřbitov a neplete si to s oborou. Od hřbitova ke škole po pravé straně stála řada domů. Nejznámější tam byl patrový dům s hostincem U Zeleného stromu. Hostinskou byla Jarmila Chramostová. Její manžel jí asi pomáhal, dělal možná pořádek, byl podle pamětníků původně u vojska.

Podle Drahoslavy Fesslové ze Staroměstské byl název hostince U Zeleného stromu odvozen od šikmo naproti stojícímu renesančnímu Čermákovo statku, který měl domovní znamení Zelený strom. V dalším domě směrem ke škole bydleli Vavrušků, dále Hrušků a pak se nacházel koloniální obchod U Pfeifrů. Na opačnou stranu ke hřbitovu bydleli Nečasů, Kozlů a Daňhů.

Na protější straně vlevo směrem ke koldonu stály v řadě většinou přízemní domky. Majitelem jednoho byl Vojtěch Huber, bývalý knihař. V domě měli Šestáků podle Jaroslava Zajíce obchod potravin. Podle Drahoslavy Fesslové tam měli Šestáků mlékárnu. Vzpomínky pamětníků se trochu liší, ale v podstatě jsou stejné. Ludmila Šestáková to vyřešila tím, že to byl koloniál, v čemž jsou zahrnuté i mlékařské konve, které před Šestáků postávaly a ráno při skládání dávaly o sobě zvukově vědět. Lída Šestáků kamarádila s Marii Merinou Kozlovou od naproti. Vůbec stará Staroměstská byla zvláštní soudržná budějovická enkláva. Pamětníci, je jich už málo, potvrzují.

Odstřel staroměstské školy byl proveden s velkou slávou s tím, že mizí staré a přijde nové. Kdo všechno slavil a kdo neslavil bylo uvedeno nepřesně, vesměs slavili zástupci politických a územních orgánů. Shodou okolností bylo v lednu 1970 zaznamenáno ve městě zemětřesení o síle IV. stupně Richterovy stupnice. Proběhlo ve směru jih – sever. Kulminovalo asi v 5 hodin ráno. Ve vyšších patrech paneláků byly hlášeny pohyby obrazů a nábytku. Někteří občané, kteří ráno vstávali do práce uváděli, že cítili, jak se panelák houpe.

Stará Staroměstská ulice byla hlavní ulicí Budivojovic. To byla vesnice s kostelem, hřbitovem a školou. Kdyby nebylo Budivojovic, těžko by zde král Přemysl Otakar II. mohl založit Budějovice (odebral Budivojovice Čéčovi).

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, historie, Staroměstská

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.