DRBNA HISTORIČKA: U Koláčků

Na náměstí v domě č. 18 vedle záložny býval hostinec U Koláčků, hovorově U Zeleného věnce. Provoz v hostinci a vinárně Koláčků neprovozovali. Před rokem 1900 to byla hospoda U Šebelíků, v čase snímku kolem roku 1913 to bylo U Schwandtnerů a za 1. republiky U Pohlů. Zesnulý okresní konzervátor Karel Kakuška, znalec náměstí a okolí, vzpomínal hlavně na Ludmilu a Marii Pohlovou a jejich dobrou vinárnu.

Josef Koláček měl v domě obchod s gumovým zbožím a Marie Koláčková bandáže. Často se firma Koláček psala Kolaczek a někdy i Kolatschek. Ve 30. letech 20. století bydleli v domě učitel v. v. Karel Kolaczek, obchodník Adolf Kolaczek, Helena Kolaczková a Marie Kolaczková. V publikacích o památkách ve městě se uvádí Koláčkův dům jako významná památka. 

Koláčků byli starousedlíci. V roce 1884 se v domě zařídil obchodník Löwenstein: „Dovoluji si oznámiti p. t. obecenstvu, že můj obchod s čalouny, nitěmi, vlnou, bavlnou a hedvábím se nyní nalézá na náměstí 18 v domě paní Koláčkové.“ Dům je gotický z 15. století, fasáda upravena v renesanci. Atika byly ozdobena obelisky a čučkami. Obelisků je tam dnes pět, čučků bylo šest, dohromady jedenáct malých vertikál. V roce 1913 už stály na atice jen čtyři. Pakliže jde o chráněnou nemovitou památku, je bez debat chráněno i všech šest čučků.

Na hladkém průčelí, není vyloučeno, že nemělo ve městě obvyklá renesanční sgrafita, jsou zachovány fragmenty kamenného ostění původních gotických oken. V 1. patře je síň s gotickou křížovou klenbou. Další hodnotné klenby a portály jsou v přízemí. Na fasádě je štukový ovál, ve kterém bylo zřejmě zobrazeno domovní znamení nebo patron domu, ale nepodařilo se ani při historicko kulturním průzkumu zjistit, co v oválu bylo. Hovorově je to věnec, proto vzniknul pro dům a hostinec  termín U zeleného věnce. Doloženo to ale není.

Na začátku 20. století měl v domě v nájmu obchod Antonín Kovač. V roce 1912 se odstěhoval do svého. Oznámil, že velkoobchod papírem a továrna na kartonáž se nenalézá již na náměstí vedle rukavičkáře pana Koláčka, nýbrž od 1. května 1912 ve vlastním domě ve Sterneckově ulici. Obchod podobného sortimentu po Antonínu Kovačovi si zde v roce 1913 otevřel Ferdinand Herrmann. Výrazný nápis této firmy upoutával na domě léta, i když obchod potom provozoval Josef Herbst.

Josef Herbst měl živnost umělecké knihařství a obchod papírem. V místních listech to upřesnil: „Moje dílny jsou opatřeny nejlepším strojním i ručním zařízením a zaměstnávám prvotřídní pracovní síly, mohu tudíž v každém ohledu uspokojiti i nejvyšší nároky. Stačí jen tři slova Papír – Herbst – Budějovice, abyste byl spokojen.“ Není přesně zjištěno, zda-li se mu nedařilo, nebo potřeboval společníka, poněvadž obchod převzal později Vojtěch Arnold.

Po roce 1948 se v podloubí objevil krám s názvem TEP, což byl obchod textilem, prádlem a galanterií. Jinak všechny obchody s textilem (nejen ve městě) měly název TEP. I ve Čtyráku měli TEP. Sice se pořád chodilo k Sadovským, ke Švejdům. ke Smetanům nebo k Myslivcům, ale mluvilo se už – jdeme do TEPu, mají to v TEPu. Centrálně stanovený název TEP tiše zmizel a zde byla zařízena prodejna dětského a kojeneckého zboží. Po roce 1980 obchod Bambino a v roce 1985 prodejna LUXUS. V roce 1996 Prodej valut bez poplatků. Následovala rekonstrukce domu.