sobota 5. prosince 2020 Jitka

DRBNA HISTORIČKA: Budějcké náměstí v roce 1936

Jak vypadalo náměstí v roce 1936? Právě na to se v dnešním dílu Drbny historičky podíval Jan Schinko. Kde na náměstí byla benzinová pumpa? A kam lidé chodili do vyhlášené cukrárny?

Náměstí Přemysla Otakara II. vypadá v roce 1936 skoro jak dnes. Jen teď na ploše nejsou již „kočičí hlavy“, ale keramické dlaždičky a třípatrový Metelcův dům byl před rokem 1986 sražen „Státním ústavem pro rekonstrukci památkových města objektů, Praha“ zbytečně o jedno patro. Říkalo se tomu tehdy - asanace. Změnu zaznamenal také dům U Modrého střelce zcela vlevo, který byl přestavěn v roce 1934 pro oděvní firmu ROLNÝ. V těch místech blíže k domu s firmou RITT na snímku stojí u chodníku autobus (jezdilo se vlevo). Bývala tam benzinová pumpa.

Na snímku se nedá přehlédnout, že několik domů je nahoře ukončeno sedlovou střechou, tedy podélnou s hřebenem rovnoběžným s průčelím. Takové střechy se na náměstí objevily až v polovině 19. století. Do toho času měly měšťanské domy do náměstí štíty, zejména renesanční a někdy i ozdobné stupňovité jaké má dodnes Solnice na Piaristickém náměstí. Přestavba střech se zbořením štítů byla nařizována radnicí podle tehdejších ohenních (požárních) předpisů, na což dohlížela ohenní policie. Někteří domácí ale odolali. Taková sedlová střecha ve srovnání s původními gotickými, renesančními a barokními štíty vypadá shovívavě řečeno tuctově.

Emanuel Metelec měl v přízemí třípatrového domu vyhlášenou cukrárnu. Po hrubé „asanaci“ domu se zde dne 21. prosince 1986 otevřela Cukrárna U kašny, ale nebylo to ono, v roce 1991 zanikla. U starousedlíků zůstal v paměti Jakešův pudink cukráře Ladislava Jakeše, který se u Metelců vyučil. (Nesouvisí to s Miloušem Jakešem.)

Vedle vpravo od Metelců stojí Čermákův dům s řadou hodnotných gotických a renesančních prvků včetně soukromé kaple. Následuje vpravo Oděvní dům Lukeš a dům M. W. Trojan, které oba mají domovní čísla v Plachého uličce. Dále vpravo pak stojí širší dům s historizující fasádou z roku 1876 zvaný Obecní dům. Přitom byla pořízena výtvarně nezajímavá sedlová střecha. Původně to byly dva gotické domy s valbovými střechami. Průčelí bylo sjednoceno v čase renesance.  

V Obecním domě se střídaly různé instituce jako Krajský úřad a Obchodní a průmyslová komora. Radnice dům pronajímala, čímž mohla určovat, kdo v tom domě bude působit a platit nájem. Na domě je z roku 1936 firma KAREL KULÍK. Oblíbená firma velkoobchodníka Karla Kulíka (1861 – 1944). I za socialismu a krátce po roce 1990 to byla samoobsluha potravin U Kulíků, jen se rozšířila do vedlejšího domu vlevo. Šikovná samoobsluha na náměstí. Snadno se skočilo ke Kulíkům.

Jihočeské listy informovaly dne 24. února 1932: „Dovídáme se, že stará pražská firma Karel Kulík, odborný velkoobchod kávou, čajem a koloniálním zbožím otevře v našem městě na náměstí Svobody v polovici března svoji filiální prodejnu.“ Karel Kulík otevřel svou první obchod kávou v roce 1899 v Praze na Ovocném trhu. Dařilo se mu a přestěhoval se na Václavák. Měl za 1. republiky působivou reklamu: „Káva našich maminek“. Napřed ani ne, to byla po válce potravinová bída, vařilo se kafe z melty, cikorky, fíkovka apod., ale pak se to rozjelo.

Na konci náměstí vlevo u Krajinské pražil kávu Meinl. Kulík měl širší sortiment pro kuchyni „našich maminek“. Později se přibralo uzenářství. Za jednou arkádou loubí domu M. W. Trojan je nenápadný vstup do Plachého uličky. Našinec o tom ví. Několikrát se vyplatilo tou uličkou z náměstí odejít, ne-li zmizet.

Hodnocení článku je 98 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto archiv Marie Urbanová

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, náměstí Přemysla Otakara II.

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.