čtvrtek 27. ledna 2022 Ingrid

DRBNA HISTORIČKA: Dům číslo 33

Dnešní díl Drbny historičky věnoval autor Jan Schinko domu na jižní straně náměstí. Dříve měl číslo 33, dnes je označen číslem 34. Bývala v něm například hospoda, později v něm sídlil cukrář Erlanger. Proč mu nakonec zůstal název U Památkářů?

Dům na snímku z roku 1931 na jižní straně náměstí má v tom čase domovní číslo 33, dnes však 34, ale snadno se najde, stojí přibližně uprostřed řady a má jako jeden ze dvou domů na náměstí balkon, ze kterého mohou kupř. hlavní politici pohodlně řečnit, nemusí se jim stavět tribuna na západní straně náměstí. Na balkon se ovšem nevejdou vedlejší politici, na tribunu na západní straně ano, bývala přeplněná.

V domě byla na konci 18. století a začátkem 19. století za Josefa Habelspergera hospoda U Bílé labutě. V dalších letech není zjištěna. Až na konci 19. století je to dům cukráře Erlangera. Za 1. republiky Spitzerův dům, hovorově dům Špicr. Ještě po roce 1950 se uvádělo Spitzer. Místní název prakticky zanikl. Ustálil se název U Památkářů, i když to úplně neplatí, centrum památkářů je U Ferusů na Senovážném.

Jádro památkově významného domu je gotické včetně dřevěného stropu v podloubí. Dobroslav Líbal a Jan Muk ml. uvedli v roce 1969: „Příklad pozoruhodného gotického trámového stropu se složitě profilovanými trámy se objevil na domě čp. 368 na náměstí č. 34. Trámové stropy měla v gotice naprostá většina místností i přízemí i celé první patro. Převážná část přízemních prostor českobudějovických domů byla zaklenuta v renesanci. Lze nadhodit možnost, že arkády loubí tohoto domu, jeho trámové stropy i vysazené patro pochází z jednoho pozdně gotického období.“

Patro spočívá na segmentech, které nesou kamenné krakorce. Dřevěný strop pod omítkou v podloubí se nalezl v roce 1964. Tehdy se to tak trochu předpokládalo.  Dům se v tom roce ještě nazýval Spitzer, jak bylo uvedeno v časopisu Výběr prací členů historického klubu při Jihočeském muzeu. Před polovinou 19. století byl dům upraven v klasicistním pojetí. Do roku 1868 byl dům jednopatrový s vysokou atikou. Po velkém požáru jihozápadního koutu náměstí v roce 1868 byl zvýšen o patro.

Roku 1968 se do zrekonstruovaného domu nastěhovali památkáři, kteří měli předtím kanceláře na výstavišti. Oficiální název: Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody /KSPPOP/. V předním přízemním prostoru do podloubí byla zařízena výstavní síň. Byly to jen dvě místnosti, ale na atraktivní lokalitě. Podloubím procházelo množství lidí, kteří mohli libovolně zajít, vstup volný.

Opodál za hotelem Slunce sice byl a je velký Dům umění, ale muselo se po schodech do patra. Člověk, v obecné poloze pro něhož byl vlastně Dům umění zařízen, nezašel ani ne tak, že se tam platilo, ale z důvodu např. vážit časovou cestu nahoru na výstavu moderny a polooficiální okružní prohlídku exponátů.  

V roce 1980 se část památkářů přestěhovala na Pražskou do nově opraveného špitálu sv. Trojice. Později, to už jako Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné 6, působí v areálu U Ferusů.

Eduard Spitzer, obchodník se šněrovačkami, koupil dům s manželkou Olgou v roce 1913. Na snímku z roku 1931 lze přečíst OLGA STIASNY. Původně po roce 1901 Františka Šťastná, šněrovačky z pražské továrny šněrovaček Federer & Piesen.  V patře mezi okny upozornění na fotoateliér Foto Marta. Nad podloubím: Župní sekretariát Čsl. Živnostensko obchodnické strany středostavovské.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, náměstí, dům

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Badaxe Kocour

Z celého článku je o domě sotva polovina. Zbytek je o stehování památkářů, o domě umění a něco co bych nazval blábolem o balkonu a politicích. Za mne 2 hvězdy.

sobota, 7. srpna 2021, 11:15

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.